Článek
"Je zřejmé, že ekonomická aktivita v ČR je i nadále velmi silná, avšak svého vrcholu již dosáhla. Hlavním tahounem hospodářského růstu je spotřeba domácností. Důvody robustního růstu výdajů domácností lze spatřovat v klesající nezaměstnanosti, vysokém růstu mezd doprovázeného prozatím stále nízkou inflací a štědré předvolební politice poslanců v roce 2006," sdělil Novinkám Filip Štěrba z České bankovní asociace.
"Všechny tyto faktory by se měly postupně vyčerpávat a v příštím roce by růst spotřeby domácností a s ním i tempo růstu HDP mělo zvolnit," dodal Štěrba.
Analytici očekávali, že růst hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí zpomalí pod úroveň šesti procent. V průměru odhadovali růst na 5,7 procenta.
Výdaje domácností na konečnou spotřebu vzrostly ve srovnání se stejným obdobím minulého roku reálně o 6,5 procenta. V běžných cenách se výdaje zvýšily o 32,6 miliardy Kč, tedy o 8,6 procenta.
Nejvyšší nominální přírůstky byly zaznamenány u výdajů za motorová vozidla, potraviny, tabákové výrobky, nábytek a rekreace.
V běžných cenách se v uplynulém čtvrtletí zvýšil hrubý domácí produkt meziročně o 10,2 procenta na 899,7 miliardy Kč, celková hrubá přidaná hodnota vzrostla na 813 miliard. Rozdíl představovaly daně z produktů, zejména DPH a spotřební daně, snížené o dotace.
Kapitál šel především do stavebnictví
Meziroční růst tvorby hrubého fixního kapitálu byl podle ČSÚ tažen především investicemi do budov a staveb (mimo bytových), kam směřovalo 41,0 % celkových investic.
Výrazně se na růstu podílely také zásoby v odvětvích zpracovatelského průmyslu, energetiky a stavebnictví.
Pomalejší než Slovensko
Hrubý domácí produkt v zemích EU 27 vzrostl ve 2. čtvrtletí podle odhadu Eurostatu meziročně o 2,8 procenta, z toho ve 13 zemích Eurozóny o 2,5 procenta.
Na Slovensku se HDP zvýšil o 9,4 procenta, v Polsku o 6,9 procenta, v Rakousku o 3,7 procenta, v Německu o 2,5 procenta a v Maďarsku o 1,8 procenta.