Článek
Pomůže jim v tom výzkum loni uzavřeného uranového dolu v Dolní Rožínce na Žďársku. „Odpověď na to, jak vybudovat nejlepší úložiště, nám dává příroda. Jak je možné, že přírodní ložiska uranové rudy jsou stabilní, tedy neškodí svému prostředí? Za tuto stabilitu vděčíme geologickému složení jejich nejbližšího okolí. Pokud jej budeme schopni napodobit, můžeme vytvořit kvalitní, a tedy bezpečná hlubinná úložiště,“ řekl Právu geolog Jaromír Leichmann.
Připomněl, že ložiska uranu, přesněji řečeno oxidu uraničitého, jsou na světě stará až 1,5 miliardy let. Jde o kov, který je při oxidaci rozpustný, a může tak bez potíží procházet přes ostatní horniny v kapalném nebo plynném skupenství.
Přesto je například ložisko uranu v Dolní Rožínce, které vzniklo před 270 milióny lety, pro své okolí bezpečné. Ví se, že za to může takzvané dvojmocné železo, obsažené v okolní hornině. Brání totiž oxidaci uranu.
„Zjistíme, jaké je přesné složení horniny v okolí dolu v Rožínce. Nestačí jen vědět, že obsahuje dvojmocné železo. Musíme znát všechny detaily, abychom byli schopni říci, z čeho je nutné vytvořit v okolí kvalitního hlubinného úložiště geochemickou bariéru. Právě ta bude chránit okolí před negativními vlivy uskladněného radioaktivního materiálu,“ uvedl geolog.
Zatím jen mezisklady
Podle něj se bez takové bariéry žádné hlubinné úložiště, které by mělo bezpečně fungovat stovky let, neobejde. České jaderné elektrárny nemají žádné hlubinné úložiště. Obě, Dukovany i Temelín, mají střednědobá úložiště pouze pro použité palivo. Jde jen o mezisklady.
Náklady na vybudování trvalého úložiště se před šesti lety odhadovaly na zhruba padesát miliard korun. Místo pro něj zatím vybráno není.