Článek
Server Bankovnípoplatky.com, který každoročně vyhlašuje anketu o nejabsurdnější bankovní poplatek, se nyní rozhodl vyhlásit soutěž o „nejabsurdnější nařízení či nápady z dílny EU“.
„Vedla nás k tomu poslední událost, kdy EU plánuje přijmout 40procentní kvótu pro ženy ve vedení velkých evropských firem,“ řekl Právu organizátor ankety Patrik Nacher. [celá zpráva]
Mezi nominovanými absurditami už je například nedávné rozhodnutí Evropského soudu o sjednocení sazeb pojistného pro muže a ženy. Dosud přitom byly ženy v cenách životních pojistek zvýhodněné, protože jsou pro pojišťovny objektivně méně rizikové.
„Další neuvěřitelné nápady z dílny EU mohou lidé nominovat do konce letošního roku. Samotné hlasování pak bude probíhat do konce února 2013,“ informoval Nacher.
Mezi kontroverzní nařízení EU patří třeba i povinné přimíchávání biosložek do pohonných hmot, což v důsledku škodí přírodě, dále zákaz používání spolehlivých rtuťových teploměrů jen proto, že obsahují relativně malé množství nebezpečné látky, nebo směrnice o velikosti slepičích klecí, kvůli níž letos výrazně zdražila vejce.
Kritice dříve čelil také faktický zákaz používání výrazu pomazánkové máslo nebo vyřazení klasických žárovek z prodeje.
Kvalitní banány mají mít 14 centimetrů
Unijní aparát často rozhoduje pod tlakem té či oné obchodní či průmyslové lobby, jejíž požadavky v Bruselu obvykle hájí některý stát nebo skupina států (tak Česko nyní i hrozbou veta prosazuje požadavky svých bank).
Zájmy lobby stály i za tím, že například banány nejvyšší jakosti musely v Unii dosahovat délky nejméně 14 cm a nesměly vykazovat „anomální zakřivení“.
Evropská komise se přitom bránila tím, že jen harmonizuje dosavadní nejednotné národní normy, jež komplikovaly obchodování. Normy týkající se ovoce a zeleniny už EU přes odpor některých států změkčila s poukazem na to, že existující směrnice vedou k plýtvání potravinami.
Kandidátem na vítězství v anketě může být i loňské nařízení EU, podle kterého musí být u prodávaných nafukovacích balónků povinně upozornění, že je děti mladší 8 let nesmí nafukovat bez dozoru dospělých. EU se tu odvolala na americký výzkum, podle nějž jsou balónky mezi hračkami vůdčí příčinou smrti dětí na udušení. Podobné omezení nyní platí pro děti do 14 let při foukání do pouťových frkaček.
Kuriózní nápady se rodí i doma
Poměrně absurdní je pak i pravidlo týkající se samotných evropských úředníků – každý, kdo má v EU nějakou oficiální funkci, nemůže s ohledem na citlivost tématu pro Řecko používat název Makedonie a musí místo ní mluvit o FYROM (Former Yugoslav Republic of Macedonia).
Server Bankovnípoplatky.com ve spolupráci se sdružením liberálních ekonomů Laissez Faire nominoval do ankety kromě některých výše uvedených absurdit třeba i unijní nařízení o objemu potravinových zásob na území členského státu. EU stanovila maximální objemy potravinových zásob, které se mohly nacházet na území ČR v den našeho vstupu do Unie. Česko potom překročilo např. stanovené objemy u konzervovaných hub, za což mu hrozila vysoká pokuta.
Organizátory ankety zaujala i myšlenka platit některým zemím za to, že nemají moře, a nápad na udělování dotací na žádost o získání dotace. Tyto nápady však nevznikly v Bruselu, ale v Praze.
„Jsme handicapováni tím, že nemáme moře. Požádáme Evropskou unii o refundaci,“ prohlásil na podzim 2004 tehdejší ministr zemědělství Jaroslav Palas (ČSSD). Jako argument uvedl, že se u nás urodilo hodně obilí a v důsledku tzv. intervenčních nákupů měl stát plné sklady, které musel vyvézt.
Za to, že má Česko dál k přístavům, nám měla EU podle Palase zaplatit stovky miliónů eur. Evropská komise nakonec vyšla ČR vstříc tím, že zorganizovala tendr na nákup obilí ze zemí, které nemají přístup k moři. Dotaci na získání dotace nabízelo obcím ministerstvo pro místní rozvoj řízené ministrem Pavlem Němcem (US-DEU), konkrétně měly jít na sepsání žádosti o dotace z Bruselu.
EU: Bizarní nařízení jsou výjimkou
Nařízení se sice v členských státech snadno stávají terčem kritiky, snahy EU o regulaci a zároveň o efektivnější fungování a rozvoj celé Unie si podle řady odborníků zasluhují spíše uznání.
Závažnější problém je podle expertů například čerpání dotací EU na projekty, které nemají ani náznakem něco společného s prohlubováním evropské integrace, ale které si při rozpočtových jednáních vynutily členské státy.
Emoce mezi Čechy vzbuzuje i to, že stejně jako jiné země Unie musí ČR v Bruselu bojovat o právo na specifické označení svých tradičních výrobků, přičemž ne vždy v tomto zápase uspěje.
Češi si sice po šestiletém boji s Němci a Rakušany uhájili označení olomouckých tvarůžků, avšak tuzemský rum, jehož tradice u nás sahá do 19. století, museli naši výrobci přejmenovat na tuzemák. Pojmenování rum mohou nést jen výrobky z třtinového destilátu, a ne z cukrové řepy.
V oficiálním seznamu registrovaných produktů EU se ve společnosti světoznámých sýrů feta a gorgonzola, marcipánu z německého Lübecku či parmské šunky už ocitly například karlovarské suchary, pohořelický a třeboňský kapr i žatecký chmel. Ochrannou známkou EU se pak mohou pyšnit také pardubický perník a hořické trubičky.