Hlavní obsah
Prezident Miloš Zeman s vládou Andreje Babiše. Foto: Milan Malíček, Právo

Babišova vláda v demisi se rychle zadlužovala. Ekonomika přitom šlape

Vládní dluh ČR stoupl za první čtvrtletí, tedy přesně za působení vlády Andreje Babiše v demisi, o 83,8 miliardy korun na 1,833 biliónu korun. Míra zadlužení představovala v prvním čtvrtletí 35,82 procenta hrubého domácího produktu, zatímco v posledním čtvrtletí loňského roku to bylo 34,67 procenta. Česká ekonomika přitom slušně roste.

Prezident Miloš Zeman s vládou Andreje Babiše. Foto: Milan Malíček, Právo
Babišova vláda v demisi se rychle zadlužovala. Ekonomika přitom šlape

Meziročně vládní dluh klesl, vyplývá z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad. Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Lukáše Kovandy se vláda v demisi letos poměrně rychle zadlužovala.

„Nad takovým nárůstem dluhu je třeba pozvednout obočí. Vynecháme-li totiž loňské první čtvrtletí, těžko budeme v pokrizové době hledat razantnější mezikvartální nárůst absolutní výše dluhu,“ uvedl Kovanda. Podle něj by se k novým číslům měla kriticky postavit nově ustavená Národní rozpočtová rada, jelikož v čase nebývalé prosperity Česka je taková míra zadlužování jen těžko obhajitelná.

Stále mezi nejlepšími

Loňské první čtvrtletí bylo podle Kovandy specifické velice výhodnými podmínkami na světových dluhopisových trzích. Mezinárodní investoři pak i z důvodu blížícího se konce intervenčního režimu České národní banky a související snahy „vsadit si“ na zhodnocení koruny byli ochotní vládě ČR dokonce platit i za to, že jí mohou půjčit.

Dluh sektoru vládních institucí

Foto: David Ryneš, Novinky

Česko i nadále zůstává zemí s jedním z nejnižších vládních dluhů v EU. Nižší úroveň vládního dluhu v poměru k HDP vykazují v EU jen Estonsko, Lucembursko a Bulharsko.

„Dluh sektoru vládních institucí nerovná se státní dluh, natož pak dluh způsobený vládou, ale zahrnuje kromě státního dluhu i místní rozpočty, rozpočet ČEB atd. Pokud jde o státní dluh, oscilace jeho nominální výše v průběhu jednotlivých čtvrtletí je zcela běžný jev způsobený zejména nesouladem rozložení většího množství aukčních dnů oproti několika splátkám státních dluhopisů v průběhu roku a nijak nevypovídá o trendu zadlužování země,” uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

Vládní dluh v poměru k HDP podle ČSÚ v jednotlivých čtvrtletích loňského roku klesal. Z 39,95 procenta v prvním čtvrtletí se snížil na 34,67 procenta v posledním čtvrtletí. V nominálním vyjádření byl nejnižší ve třetím čtvrtletí, tedy v posledním před říjnovými sněmovními volbami, kdy činil 1,739 biliónu korun. Vládní dluh může podle maastrichtských kritérií dosahovat pouze 60 procent HDP.

Premiér v demisi Andrej Babiš a ministryně financí v demisi Alena Schillerová

Foto: Jan Handrejch, Právo

Mezičtvrtletní růst dluhu byl podle statistiků způsoben především růstem objemu emitovaných dluhových cenných papírů o 86,5 miliardy korun. Pokles o 5,7 miliardy korun byl naopak zaznamenán v položce přijatých úvěrů. Dluhové cenné papíry zůstávají s podílem 92,2 procenta na celkovém dluhu dominantní.

Vládní dluh je celkovým dluhem sektoru vládních institucí. Započítávají se do něj kromě státního rozpočtu také operace například bývalého Fondu národního majetku, státních fondů, části příspěvkových organizací a zdravotních pojišťoven.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků