Článek
„Myslel jsem, že budeme stavět lépe a rychleji. Peněz je vzhledem k lepšímu výběru daní dost, špatný je ale stav stavební legislativy. Je nesmyslné, aby se k povolování staveb vyjadřovalo pět ministerstev. Proto je potřeba změnit kompetenční zákon, který rozděluje pravomoci mezi resorty,“ uvedl Babiš na úterním pražském Fóru českého stavebnictví.
Podle kompetenčního zákona je stavebnictví přiřazeno k ministerstvu průmyslu a obchodu. Z hlediska investic či povolování staveb však spadá i pod ministerstva dopravy, zemědělství, životního prostředí a pro místní rozvoj.
Jak připomněl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), na tvorbě zákonů pro stavebnictví se podílí dokonce sedm ministerstev. „Jsme však vázáni kompetenčním zákonem a v koaliční vládě kompetence nezměníte,“ řekl ministr Ťok.
Po vzoru Německa
Babiš chce po vítězných parlamentních volbách přesvědčit případné koaliční partnery hnutí ANO, aby se počet ministerstev snížil a aby se provedla také důkladná inventura plánovaných investic. „U přijímání některých zákonů by se měl změnit jednací řád Sněmovny. Příklad bychom si měli vzít v německém Bundestagu,“ tvrdí Babiš.
Ten také nechápe, proč by už předložené návrhy potřebných legislativních změn měly spadnout pod stůl, když je parlament nestihne do voleb schválit. „Voliči by prostě měli používat selský rozum, aby v politice byli lidé, kteří už nějakou tu boudu postavili,“ agitoval na fóru šéf hnutí ANO.
Že by se kompetenční zákon měl skutečně změnit, je přesvědčen i prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) Václav Matyáš. Jak uvedl, podíl stavebnictví na tvorbě hrubého domácího produktu se prudce snížil, zdaleka už netvoří jednu desetinu. „Důvodem je nekoncepčnost řízení tohoto resortu a nezájem jednotlivých ministerstev o jeho celkový rozvoj,“ tvrdí Matyáš.
Poslanec Jiří Dolejš (KSČM) by však považoval za velkou chybu, kdyby změnou kompetenčního zákona vzniklo nějaké superministerstvo. „To bychom si příliš nepomohli,“ konstatoval.
Podle poslance Petra Bendla (ODS) se samotnou změnou kompetenčního zákona situace nezlepší. „Můžeme se ale o tom bavit, protože bychom neměli mít tak silného ministra financí,“ prohlásil.
Za ještě větší problém však tento exministr dopravy považuje skutečnost, že vyhrávají účelově založené organizace, které se proti chystaným stavbám donekonečna odvolávají.
Prostavět se má téměř 82 miliard
Ťok na fóru ujistil, že práce budou mít stavební firmy dost, vždyť pro celou dopravní infrastrukturu je na letošek k dispozici téměř 82 miliard korun. Zahájena bude výstavba 140 kilometrů nových komunikací. Opravy se dočká 600 kilometrů dálnic a silnic první třídy i řada okresek, na něž stát opět přispěje krajům třemi miliardami korun. Navíc by kraje měly na opravy silnic druhé a třetí třídy podstatně více využívat finančních prostředků z regionálního fondu Evropské unie.
Ke zlepšení situace má přispět i novela stavebního zákona, kterou ve Sněmovně čeká třetí čtení. Jejím cílem je zjednodušit povolovací řízení. Umožní totiž sloučit posuzování vlivu staveb na životní prostředí s územním a stavebním řízením, které dosud musí probíhat odděleně.