Hlavní obsah
Volný Velký pátek nebude mít podle analytiků zásadní vliv na HDP. Foto: Pavel Karban, Právo

Analytici: Den volna navíc o Velikonocích ekonomika téměř nepocítí

Volno na velikonoční Velký pátek, které minulý týden schválili poslanci, by podle oslovených ekonomů způsobilo české ekonomice výpadek nejvýše dvou až tří desetin procenta ročního hrubého domácího produktu (HDP). Dopad dalšího státního svátku na ekonomiku je tak zanedbatelný, tím spíše, že připadá na pátek, kdy si lidé často berou volno.

Volný Velký pátek nebude mít podle analytiků zásadní vliv na HDP. Foto: Pavel Karban, Právo
Analytici: Den volna navíc o Velikonocích ekonomika téměř nepocítí

Nový státní svátek schválili poslanci hladce minulou středu. Proti bylo jen osm poslanců. S největší pravděpodobností svátek bez problémů schválí i Senát. [celá zpráva]

„Pokles počtu pracovních dnů o jeden den, představuje snížení HDP o 0,28 procenta. V příštím roce to konkrétní představuje ztrátu 13 miliard korun,“ řekl Novinkám ekonom Deloitte David Marek.

„Obecně lze rozdělit z ekonomického hlediska svátky na dva druhy: konzumní svátky, při nichž se zvyšují výdaje domácností - jako Vánoce - a svátky, kdy se projeví pouze efekt nižší pracovní doby (například 1. květen). V případě Velkého pátku jde spíše o druhý typ svátku. Nicméně dopady by mohly být o něco nižší než výše uvedený výsledek statistické analýzy, neboť již nyní si řada lidí bere občas v pátek volno, před Velikonocemi jich bývá obvykle více,“ dodal Marek.

Výpadek není těžké dohnat

Ekonom Komerční banky Viktor Zeisel odhaduje výpadek HDP ještě nižší, kolem dvou desetin procenta HDP.

Podle ekonoma České spořitelny Jiřího Polanského takto malý výpadek ekonomika dokáže v delším období snadno dohnat.

„Nemyslím si, že by zavedením nového státního svátku ekonomika výrazně ztratila. Tento údaj může ovlivnit měsíční data, ale z hlediska agregátního vývoje za celé čtvrtletí nebo dokonce za celý rok se výpadek pouze jednoho dne dá bez problémů nahradit,” řekl Novinkám.

To podle něj platí pro domácí i zahraniční poptávku. „Příkladem může být vliv počasí na spotřebu či stavebnictví, kdy několik dní špatného počasí se může v meziměsíčních číslech výrazně projevit, ale v agregátních údajích za celý rok se hodnoty vykompenzují s jinými měsíci,“ dodal Polanský.

Reálný HDP byl v loňském roce 4,1 biliónu korun. Během letoška by měl podle odhadů statistiků stoupnout o více než čtyři procenta.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků