Podle představitelů bankovního Fondu pojištění vkladů (FPV) se výplata, kterou letos schválili zákonodárci, kvůli pomalému přísunu podkladů od bank minimálně o tři měsíce odloží. Původně měl fond zahájit vyplácení v polovině prosince.

Podle Pavla Trnky z FPV je obtížné dohledat údaje zejména v Kreditní bance Plzeň, která zkrachovala před deseti lety. Situaci podle něj zkomplikovala i výměna konkurzního správce v Plzeňské bance.

Desetitisíce postižených klientů navíc opět ztratily jistotu, že odškodnění skutečně dostanou. Skupina sedmnácti senátorů totiž požaduje zrušení všech dodatečných výplat. Proti nedávno schválené novele zákona o bankách, která má újmu klientů padlých bank zmírnit, podali senátoři ústavní stížnost.

"Parlament novelou překročil své pravomoci. Umožnil tím například zpětnou výplatu vkladů a odškodnění za anonymní vklady, což odporuje právu Evropské unie," prohlásila senátorka Soňa Paukrtová.

Ta podala ústavní stížnost proti nedávno schválené novele zákona o bankách, která má zmírnit újmu klientů zkrachovalých bank.

Proti je i Česká bankovní asociace

Celkem si má odškodnění vyžádat 3,7 miliardy korun z FPV, do něhož povinně přispívají všechny tuzemské banky. Z této částky, která představuje téměř všechny prostředky fondu, by asi tři čtvrtě miliardy měla získat finanční skupina PPF. Její součástí je Česká pojišťovna, která vlastnila Kreditní banku Plzeň v době jejího krachu, a postižené klienty sama vyplatila.

Ústavní stížnost senátorů podpořila i Česká bankovní asociace. Novela podle ní zavádí i dodatečnou výplatu nepojištěných vkladů, za které nikdy nebyly do fondu odváděny peníze.

Krachy způsobil příliš liberální přístup státu

Podle řady nezávislých odborníků byly krachy desítek bank v ČR způsobeny celou řadou často navzájem souvisejících faktorů - zejména přílišným neoliberálním přístupem vlády při vytváření bankovního a finančního trhu v 90. letech, korupcí, tvrdým konkurenčním bojem mezi tuzemskými bankami, špatnou legislativou a pasivním dozorem centrální banky.