"Vysokoškoláci začnou mít skutečné problémy. Budou běžně zastávat pozice nižších úředníků a vykonávat administrativní práce. Ukazuje to zkušenost z jiných zemí," řekl včera novinářům ředitel Střediska vzdělávací politiky (SVP) Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Jan Koucký během prezentace zprávy mapující uplatnění absolventů vysokých škol v praxi, kterou v pondělí SVP zveřejnilo.

Zemědělské obory čelí krizi

"Míra nezaměstnanosti absolventů vysokých škol se pohybuje kolem pěti procent," dodal Koucký a upřesnil: "Ze 30 000 vysokoškoláků, kteří v minulém roce ukončili studium, jich loni v září nenašly práci 3000. Letos v dubnu však počet těchto nezaměstnaných poklesl přibližně o polovinu. Nejlépe jsou na tom absolventi lékařských a pedagogických fakult."

Nezaměstnanosti se podle Kouckého nemusejí bát lékaři. Opačná situace panuje zejména na zemědělských vysokých školách. U zemědělských oborů totiž nezaměstnanost absolventů stoupá přes 11 procent.

Někteří studenti by chtěli studovat něco jiného

Koucký dále uvedl, že dvě třetiny českých absolventů VŠ by zpětně zvolily stejnou školu, což označil jako velmi pozitivní, protože například ve Španělsku by téměř deset procent absolventů díky následným problémům s uplatnitelností na trhu práce již na vysokou školu už vůbec nenastoupilo.

Proti tomu tvrzení se však ohradil náměstek ministryně školství Petr Matějů. "Mnoho studentů nestuduje od začátku stejnou školu. V Česku máme velkou míru fluktuace," uvedl Matějů a dodal, že podle výsledků průzkumu, který má k dispozici, dvacet procent studentů nestuduje obor, který by si přálo, a proto v průběhu studia přestoupí na jinou školu.