Článek
Pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu hlasovalo pět členu bankovní rady, dva hlasovali pro ponechání sazeb beze změny.
"Při současném vývoji, a to i politickém, začíná narůstat riziko, že se nepodaří korigovat vývoj veřejných financí a bude to tak ovlivňovat rozpočty i v příštích letech, nejen v příštím roce," uvedl guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Bezprostředně ovšem podle něj vývoj veřejných financí není rizikem, které by ČNB vnímala výrazně proinflačně. "Není to fatální riziko, které by vyžadovalo razantní opatření," dodal Tůma.
"Bankéři zřejmě usoudili, že hrozící expanze vládních výdajů v příštím roce zvyšuje riziko inflace. Do karet jim rovněž zapadl slabší kurz koruny v září," komentoval zvýšení sazeb Aleš Michl z Raiffeisenbank. Podle něj lze kvůli riziku rostoucí inflace očekávat další zvýšení úrokových sazeb.
Zvýšením sazeb tak může skončit doba levných úvěrů. "Během dvou let čekáme postupný růst úrokových sazeb směrem k hranici 3,50 procenta, nezmění-li se inflační očekávání," uvedl Michl s tím, že dramatické zdražení hypoték a úvěrů nečeká. Spíše je pravděpodobný pozvolný nárůst. Na druhou stranu ale stoupne úročení vkladů.
"Velkým rizikem jsou zejména sociální výdaje, které porostou příští rok třikrát rychleji než ekonomika. Domácnosti budou v průměru "bohatší" a budou více utrácet, což v očích centrálních bankéřů nejspíš vzbuzuje strach z rostoucích cen. Již poslední statistiky přitom ukazují, že maloobchodní tržby začínají nezvykle zrychlovat své tempo růstu. Navíc je zde hrozba, že kvůli politické nestabilitě přestane koruna posilovat tak rychlým tempem jako v minulosti, a nebude proto zlevňovat zboží z dovozu, " řekl analytik společnosti Next Finance Vladimír Pikora.
V ČR roste inflace
Zvýšení sazeb naznačili již v uplynulých dnech komentáře některých centrálních bankéřů. Ti kritizovali hlavně vývoj veřejných financí. Například viceguvernér ČNB Miroslav Singer uvedl, že by se mělo vynakládat méně vládních výdajů, což by oslabilo příliš silnou měnu a zpomalilo ekonomiku. "To ale při současných rozpočtech není možné, a tak nám zbývá pouze zvedat úrokové sazby," uvedl minulý týden.
Rozpočet a stav veřejných financí kritizovali v posledních dnech i další bankéři, například Luděk Niedermayer nebo Michaela Erbenová. Zvýšení úrokových sazeb naznačoval i poslední vývoj v ekonomice, který doprovází tlak na růst inflace. Inflace roste díky tomu, že domácnosti hodně utrácí. [celá zpráva] Také oslabuje koruna. Naopak proti růstu inflace působí pokles cen ropy.
Nízké sazby vyhovují dlužníkům
Sazby ČNB toho hodně ovlivňují. Zejména se od nich odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Nízké úrokové sazby tedy nahrávají těm, kteří si půjčují, například podnikům, které si pořizují úvěry na investice a provoz. Výhodné jsou i pro domácnosti a jejich půjčky na bydlení.
Nízké úroky vyhovují i státu, který je velkým dlužníkem. Nevýhodné jsou pak pro ty, kteří mají své prostředky uloženy na účtech u bank, neboť při úroku, který je nižší než inflace, reálně prodělávají.
Sazby zvedly i okolní země
ČNB se středečním zvýšením sazeb připojila k okolním zemím. Slovenská centrální banka v úterý překvapivě zvýšila hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,75 procenta. Maďarská centrální banka zvýšila již v pondělí základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 7,75 procenta. Analytici rovněž očekávají v říjnu i zvýšení sazeb v eurozóně o čtvrt procentního bodu na 3,25 procenta.
Koruna na změnu sazeb zareagovala mírným posílením. Vůči euru se v 12:50 obchodovala na úrovni 28,38 Kč/EUR a vůči dolaru na silnějších 22,34 Kč/USD. "Za posílením stojí reakce části trhu, který byl zvýšením sazeb překvapen," uvedl Tomáš Vlk z Patria Online s tím, že okolní trhy spíše oslabují.