Článek
"Z uvedených nedostatků je zřejmé, že docházelo k chybám při plánování rozpočtu, ve vedení účetnictví, při provádění inventarizací, při hospodaření s majetkem státu a při nákupu majetku a služeb," uvedl prezident NKÚ František Dohnal.
NKÚ tvrdí, že ČSÚ nepostupoval podle zákona o zadávání veřejných zakázek, protože zakázky ve výši 46 miliónů korun nezadal podle zákona, ale uskutečnil je pouze na základě smluv a objednávek.
Například úřad opakovaně uzavíral smlouvy na úklid či na ostrahu objektu Skalka, ve kterém sídlí ústředí ČSÚ, bez výzvy učiněné alespoň třem zájemcům.
Když se úřad stěhoval do nového sídla také nezadal veřejnou zakázku, ale jednal jen na základě objednávky. Za stěhování úřad zaplatil čtyři milióny korun. Dále úřad nezadal veřejné zakázky při zavádění některých počítačových programů.
"Český statistický úřad ke zjištěným výhradám přijal potřebná opatření a podnikl kroky k nápravě administrativních a formálních nedostatků při vedení účetnictví, inventarizaci a hospodaření," řekl tiskový mluvčí ČSÚ Roman Prorok.
K případům veřejných zakázek týkajících se zejména zprovoznění a údržby nového sídla, které stálo více než 850 miliónů korun ČSÚ, uvádí, že postupoval způsobem, který byl v dané situaci hospodárný
"Od ničivé povodně v roce 2002 do okamžiku dokončení nové budovy v pražských Strašnicích statistický úřad sídlil v několika pronajatých objektech. V zájmu maximální úspornosti proto bylo zajistit co nejrychlejší uvolnění těchto objektů a tím i ukončení plateb nájmů v hodnotě desítek miliónů korun. Ve chvíli, kdy to bylo technicky a právně možné, začal úřad stěhovat všechna svá pracoviště do nového sídla, což se mu podařilo za tři měsíce. V opačném případě by se ČSÚ vystavoval situaci, kdy by musel ze státního rozpočtu platit miliónové položky za nájmy náhradních prostor, ačkoli by paralelně vlastnil zcela novou, leč prázdnou budovu," dodal Prorok.
NKÚ zjistil ještě další pochybení
NKÚ také zjistil, že příjmy z vlastní činnosti ČSÚ, což je například prodej publikací, byly ze strany úřadu v obou sledovaných letech podhodnoceny.
V roce 2004 byl rozpočet příjmů z vlastní činnosti schválen ve výši zhruba 4,8 miliónů korun, skutečně ale úřad získal zhruba devět miliónů, v roce 2005 byl schválený rozpočet zhruba 5,4 miliónu korun a ve skutečnosti získal úřad asi 10 miliónů korun.
ČSÚ také podle NKÚ porušil rozpočtová pravidla, když poskytoval ubytování ve školicím a rekreačním zařízení i jiným než vlastním zaměstnancům.
Dále úřad nedovoleně nejméně ve 49 případech nedodržel lhůtu 10 pracovních dnů pro výplatu cestovného zaměstnancům (rozpětí se pohybovalo od 11 do 48 pracovních dnů).
Celková finanční hodnota majetku státu, s nímž je ČSÚ příslušný hospodařit, činila v kontrolovaném období k 31. prosinci 2004 téměř 2,7 miliardy korun, ke konci roku 2005 přes 2,5 miliardy korun.