"Denně se na nás obracejí desítky vlastníků domů a ptají se, jak je to možné, co si to dovolujeme. Někteří nemohou pochopit, že už činže zvyšovat nemůžeme," řekla Právu Alena Hallerová z ministerstva financí.

Nový zákon o nájemném se teprve začal projednávat ve sněmovních výborech. I když vše půjde dobře, může nabýt účinnost nejdříve od května příštího roku. První zvýšení přichází tedy v úvahu zhruba za rok.

Nyní se platí například v Praze za nájem bytu 3+1 o ploše 75 čtverečních metrů 2780 korun měsíčně a v této sumě nejsou započteny poplatky za topení, elektřinu, spotřebu vody a dále nájemné za vybavení bytu. V Brně se platí za tentýž byt 2057 korun a v Ústí nad Labem 1373 korun.

Horké hlavy vychladly

Nyní je možné zvýšit činže pouze tehdy, kdyby s tím nájemník dobrovolně souhlasil. O růstu nájemného proti vůli nájemníka by mohl rozhodnout jedině soud. I když žalob již bylo několik podáno, zatím o žádném sporu nebylo pravomocně rozhodnuto. Někteří právníci dokonce tvrdí, že soudy se takovými případy ani zabývat nemohou.

Pozitivní je, že vztahy mezi majiteli a nájemníky, které se vyhrotily bezprostředně po rozhodnutí Ústavního soudu, se již zase víceméně uklidnily. "Majitelé rozhodně změnili tón. Už zdaleka tolik nevyhrožují, snaží se s nájemníky více dohodnout. Návrhy balí do pozlátka, i když leckdy nejsou zcela seriózní," upozorňuje Milan Taraba, místopředseda Sdružení nájemníků.

Podle jeho slov například pronajímatelé navrhují například toto: tržní nájemné za byt činí 14 000 měsíčně. Když přistoupíte na zvýšení, dáme vám slevu 50 procent a budete smět platit 7000 korun doživotně.

Kdo si vše dobře nepromyslí a novou smlouvu podepíše, nezbude mu nic jiného, než platit novou částku. Pozdější protesty už nikde neuspějí.

"Co si strany vzájemně sjednají, to mají. Výše regulovaného nájmu byla majitelům vnucena, nájemníci žijí na jejich účet, a tak je v tom taková lidotvorba. Rozhodně jsme ale nedali našim členům žádné doporučení, jak mají postupovat," řekl Právu tiskový mluvčí Občanského sdružení majitelů domů Robert Axamit.

Nájemníci by měli vědět, že zrušením ministerského cenového výměru se zkomplikovala i možnost zkontrolovat nezávislým orgánem, zda platí správné částky. Tyto prověrky dosud dělaly odbory cenových kontrol finančních ředitelství a provinilcům mohly udělovat vysoké pokuty. Podle našich informací budou nyní kvůli zrušení výměru rozpracované případy kontrolními orgány už jen dokončeny, aniž by byly udělovány pokuty, a do nových případů se již nepůjde. Nájemník se tak může dovolat svého práva jedině před soudem.

Co bude dál

I když se letos činže vůbec nezvýší, je nutno počítat s tím, že od příštího roku, kdy má začít platit nový zákon o nájemném, bude růst v mnoha obcích poměrně vysoký. A to přesto, že se řada politiků, představitelů sdružení majitelů domů i ekonomů snaží vytvořit dojem, že nový zákon nájemné takřka nezvyšuje a pouze zakonzervuje současnou úroveň činží. Ve skutečnosti tomu tak není.

Například v Praze by se podle současného znění zákona mohlo nájemné - kdyby hlavní město využilo všechny možnosti - zvyšovat nejméně čtyři roky po sobě o deset procent ročně. V řadě pražských lokalit, kde je větší počet bytů pronajímán za tržní nájemné, by se činže desetiprocentním tempem však zvyšovaly mnohem delší dobu.

Zdá se, že zatím jediní, kdo si dokázali ve Sněmovně spočítat, že zvyšování činží podle Sobotkova zákona nebude žádná selanka, jsou komunističtí poslanci. Důsledně proto požadují, aby Sněmovna současně schválila nový příspěvek na bydlení pro příjmově slabé rodiny.