Článek
"S obavami sledují vývoj hospodářského roku chovatelé dojnic, neboť cena za dodané mléko neustále klesá. Zpracovatelé signalizují cenu v krátké době již pod sedm korun za litr a za této situace je již výroba mléka ztrátová. Řada podniků si klade otázku, zda má ještě vůbec smysl dělat mléko," řekl Právu předseda Okresní agrární komory (AK) v Břeclavi Jan Hajda.
"Obdobná a ještě horší je situace v chovu drůbeže, ztráta se pohybuje kolem dvou korun na kilogram masa a v této situaci i někteří chovatelé na našem okrese uvažují o ukončení výroby," dodal. Podle zemědělců na současné situaci mají značnou část viny velké zahraniční obchodní řetězce, které organizují laciné dovozy.
Pokud by v důsledku likvidační politiky řetězců domácí podniky skončily s produkcí, mělo by to negativní dopad na celé zemědělství. Podniky v této sféře, které jednou opustí jakoukoliv výrobu, již nemají šanci se k této činnosti vrátit.
Dováží se nekvalitní kuřata?
"Je zarážející, že klidně dováží drůbež ze třetích zemí, která neodpovídá evropským nebo hygienickým parametrům. Jedná se například o dovozy z Brazílie, kde je krmí u nás zakázanou masokostní moučkou a přidávají jim různé steroidy. Navíc je někde zase chladí vodou a ne vzduchem, jak vyžadují naše předpisy," upozornil Hajda.
Dodal, že dříve asi nejproblémovější situace ve výkrmu prasat a skotu je nyní relativně klidná, ceny se drží alespoň na úrovni nákladů. Vepřové se daří realizovat za ceny kolem pětatřiceti korun. Hlavní příčinou relativní rovnováhy je skutečnost, že řada společností odmítla dělat ztrátovou výrobu. Vydržely jen specializované firmy s vysokou produktivitou, které nemohly ustoupit.
České zemědělce trápí politika obchodních řetězců
Představitel Agrární komory tvrdí, že negativní úlohu na českém trhu ve vztahu k českým podnikům sehrávají právě a především obchodní řetězce ve vlastnictví cizího kapitálu.
České vlády podle mínění představitelů AK v minulosti neošetřily chování řetězců na trhu z pohledu, aby závazně odebíraly a prodávaly část produktů českých podniků. Tak to mají zařízené například ve Francii, Nizozemí a podobně. To je jeden z hlavních faktů neustále se snižujícího rozměru českého zemědělství, navíc při vstupu do EU padly celní bariéry a pokud naše podniky nemají takovou podporu státu, jako polští a němečtí zemědělci, nelze zakrývat, že na českém venkově existuje značné napětí.