Článek
Když Preben Henriksen přišel o zaměstnání, měl za sebou 37 let v sazárně - nejprve v olovu, pak u počítače. Sazeči patřili v Dánsku v dělnických profesích vždy mezi elitu, zvykli si na velmi slušné výdělky a stavovskou hrdost. Ačkoli ho šéf varoval, že firma jde ke dnu, Preben, jistý si řemeslem, to bral dlouho na lehkou váhu. Výpovědí se mu zhroutil svět.
Tady by příběh mohl skončit. Osmapadesát let, skomírající obor, celý život u něj - co s tím? Protože se odehrává v Dánsku, přijde pokračování.
Dnes je Prebenovi 61 roků a zase má práci, u firmy na montáž mrazicích boxů. O rekvalifikaci se postaraly odbory a fond z pojištění proti ztrátě zaměstnání, které mu prvních šest měsíců hradily dokonce i část mzdy poté, co se jeho nový šéf zavázal, že ho zaměstná nejméně rok. "Beru polovinu toho, co dřív. Pořád lepší než zůstat bez práce. Navíc mám dobrý pocit, že o mě někdo stojí," nestěžuje si.
Pomoc k sebepomoci
V Dánsku uslyšíte o mnoha podobných osudech. "Náš přístup je jednoduchý. Nenecháme nikoho padnout. Pomůžeme ti, pokud sám nebudeš stát stranou," řekl Právu Esben Krabbe Christiansen z regionálního úřadu ve Valje.
Dámská krejčová Jannie Amdiová hledala rok a půl zaměstnání, když na ni vyšla dánská specialita, tzv. rotace pracovních míst. V čem spočívá? Jakmile zaměstnanec firmy, jež má smlouvu se zprostředkovatelskou agenturou, uvolní místo, aby si zvýšil kvalifikaci, zastoupí ho nezaměstnaný.
Loni v kraji Aarhus absolvovalo kursy pro další profesní vzestup 60 sekretářek. Protože jejich stáže trvaly 13 měsíců a navazovaly na sebe, poskytly tak na rok šanci 24 uchazečkám o zaměstnání. "Nejde jenom o to, že se něčemu konkrétnímu přiučíte, ale jde také o sebedůvěru," upozorňuje Jannie.
Úspěšněji snad projekt ani nemohl dopadnout. Všech 24 účastnic se "chytlo", Jannie jako sekretářka na zdravotní škole. Od roku 1998 "rotovalo" jen v kraji Aarhus 35 tisíc zaměstnanců a devět tisíc nezaměstnaných, z nichž uspělo plných 85 procent.
"Rotace sama o sobě žádná místa nevytváří. Postará se však o kvalifikaci, mobilitu, motivaci," vysvětluje Helle Bandeová, krajská manažerka projektu.
Země vzkvétá, ale chybí pracovní síly
Dánsko, země s jednou z nejvyšších životních úrovní na světě, za pravicové vlády premiéra Anderse Fogha Rasmussena po roce 2003 přistoupilo ke korekci státu blahobytu. Vládní koalice po dohodě s opozicí a odbory mj. prodloužila odchod do důchodu na 67 let, zkrátila dávky v nezaměstnanosti, prosadila rychlejší nástup vysokoškoláků do praxe, avšak na velmi vysoké daně prakticky nesáhla.
Základem trhu práce je flexicurity
Flexicurity - tak zní kouzelné dánské zaklínadlo, slučující dva anglické termíny - flexibil a security, pružnost a jistoty, tedy pružná pravidla trhu práce a kvalitní sociální síť.
* Nezaměstnaný dostává až 80 procent svého posledního výdělku, a to nanejvýš čtyři roky.
* Podpora v nezaměstnanosti je o to vyšší, o co nižší byla mzda.
* Nezaměstnaný připraví spolu s poradci z úřadu práce podrobný časový výhled, co podnikne pro získání nového místa, včetně rekvalifikace. Obě strany dokument podepíší, takže je závazný.
* V závislosti na věku - u lidí pod 30 let po půlroce, u starších po roce - dostává řadu "aktivačních" nabídek od neplacené veřejně prospěšné práce, přes stáže, až po rekvalifikační kursy.
* Ten, kdo aktivaci odmítne, musí počítat se sankcemi. Může přijít na pět měsíců o všechny státní příspěvky.
* Uchazeč o zaměstnání musí práci přijmout ve kterékoli části země, s výjimkou Faerských ostrovů a Grónska.
* Pokud však máte jak pružný trh práce, tak sociální systém, na kterém se podílejí firmy, umožňuje to zaměstnavatelům určitou dynamiku, mohou na sebe brát riziko.
* Tři čtvrtiny všech Dánů v aktivním věku může pracovat podle pružné pracovní doby stanovené zaměstnavatelem.
Dnes zažívá Hamletovo království díky skvělým výsledkům vývozu faktickou plnou zaměstnanost, takže v některých profesích začínají chybět pracovní síly. Experti varují, že jejich nedostatek by v nejbližší době mohl ohrozit nynější prosperitu, v dějinách dánského státu blahobytu bezpříkladnou. Už dnes odhaduje dánský Průmyslový svaz roční ztráty zaviněné neobsazenými místy na více než dvacet miliard dánských korun (asi 76 miliard korun).