Článek
Polovina Britů (52 procent) si myslí, že by se měly odstranit striktní pravidla EU týkající se omezené pracovní doby. EU nyní povoluje pracovní týden, který má maximálně 48 hodin. [celá zpráva] Ve Velké Británii je už ale nyní možné pracovat déle.
Většina Francouzů a Němců také nechce striktně omezenou pracovní dobu. Přitom vlády obou zemí dříve prosadily v některých úřadech či podnicích i kratší pracovní týden než 30-ti hodinový.
Vymykají se Španělé. Sedmdesát dva procent z nich chce státní kontrolu pracovní doby a limity EU na omezení pracovní doby podporují.
Vlády chtějí více flexibilní pracovní trhy
Otázka pracovní doby je v současnosti ve středu pozornosti kvůli tomu, že řada vyspělých západních států chce nastolit reformu svých pracovních trhů, které by měly být více flexibilní. Francie a Německo hledají řešení, jak zjednodušit firmám najímání a propouštění pracovník a jak snižovat náklady na zaměstnance, aby se snížila vysoká nezaměstnanost.
Velká Británie už řadu změn v pracovním trhu provedla, její trh je více flexibilní a nezaměstnanost je pouze pět procent.
Zaměstnavatelé a již i řada politiků v Německu vyzývají zaměstnance, aby pracovali déle a nelpěli na kolektivních dohodách. Tím by přispěli svým dílem k oživení chronicky slabé německé ekonomiky a zabránili přesunu výroby do levnějších zemí, například České republiky. [celá zpráva]
Hodiny strávené v práci ve vybraných zemích | |
Česká republika | 39,4 |
Řecko | 42,4 |
Polsko | 41,7 |
Slovensko | 41,1 |
Maďarsko | 40,5 |
Portugalsko, Rakousko | 39,0 - 39,1 |
Itálie | 38,5 |
Irsko | 37,3 |
Belgie, Francie | 37,1 |
Německo | 36,9 |
Velká Británie, Dánsko | 35,6 - 35,7 |
Nizozemsko | 31,4 |
Zdroj: ČTK |
V řadě zemí EU řeší také kvůli nízké porodnosti i reformu důchodového systému. Velká Británie zvažuje zvýšit věk pro odchod do důchodu, v současnosti je to 65 let. Tři čtvrtiny Britů by bylo ochotno zvážit, že by pracovali i po 65 roce života, ale tu samou věc, by bylo ochotno udělat jen 67 procent Italů, 56 procent Němců a 41 procent Francouzů.