Polovina Britů (52 procent) si myslí, že by se měly odstranit striktní pravidla EU týkající se omezené pracovní doby. EU nyní povoluje pracovní týden, který má maximálně 48 hodin. [celá zpráva] Ve Velké Británii je už ale nyní možné pracovat déle.

Většina Francouzů a Němců také nechce striktně omezenou pracovní dobu. Přitom vlády obou zemí dříve prosadily v některých úřadech či podnicích i kratší pracovní týden než 30-ti hodinový.

Vymykají se Španělé. Sedmdesát dva procent z nich chce státní kontrolu pracovní doby a limity EU na omezení pracovní doby podporují.

Vlády chtějí více flexibilní pracovní trhy

Otázka pracovní doby je v současnosti ve středu pozornosti kvůli tomu, že řada vyspělých západních států chce nastolit reformu svých pracovních trhů, které by měly být více flexibilní. Francie a Německo hledají řešení, jak zjednodušit firmám najímání a propouštění pracovník a jak snižovat náklady na zaměstnance, aby se snížila vysoká nezaměstnanost.

Velká Británie už řadu změn v pracovním trhu provedla, její trh je více flexibilní a  nezaměstnanost je pouze pět procent.

Zaměstnavatelé a již i řada politiků v Německu vyzývají zaměstnance, aby pracovali déle a nelpěli na kolektivních dohodách. Tím by přispěli svým dílem k oživení chronicky slabé německé ekonomiky a zabránili přesunu výroby do levnějších zemí, například České republiky. [celá zpráva]

Hodiny strávené v práci ve vybraných zemích
Česká republika 39,4
Řecko 42,4
Polsko 41,7
Slovensko 41,1
Maďarsko 40,5
Portugalsko, Rakousko 39,0 - 39,1
Itálie 38,5
Irsko 37,3
Belgie, Francie 37,1
Německo 36,9
Velká Británie, Dánsko 35,6 - 35,7
Nizozemsko 31,4
Zdroj: ČTK

V řadě zemí EU řeší  také kvůli nízké porodnosti i reformu důchodového systému. Velká Británie zvažuje zvýšit věk pro odchod do důchodu, v současnosti je to 65 let. Tři čtvrtiny Britů by bylo ochotno zvážit, že by pracovali i po 65 roce života, ale tu samou věc, by bylo ochotno udělat jen 67 procent Italů, 56 procent Němců a 41 procent Francouzů.