Hlavní obsah

Starší manažeři se obávají konkurence

Právo, Hana Kadečková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Čeští manažeři nad 45 let jen neradi otevřeně přiznávají, že něco nezvládají. Spíše deklarují, že žádný problém necítí. Důvodem je velká konkurence na trhu práce. Vyplynulo to z nedávného průzkumu STEM mezi 558 středními manažery větších organizací Středočeského kraje.

Článek

"Více než devadesát procent manažerů o sobě říká, že umí řídit lidi a získávat je pro práci. Na druhé straně při výčtu nedostatků na prvním místě uvedli nedostatek autority," informoval ředitel STEM Jan Hartl.

Malá autorita, kterou uvádí jako svůj největší handicap pětina manažerů, ukazuje, že proklamovaná celková schopnost řídit lidi má patrně slabá místa. Ne všichni ze sledovaných vedoucích pracovníků se plně ztotožňují se svou manažerskou rolí. Signalizuje to ještě jeden údaj. Týká se odpovědnosti za práci podřízených. Každý druhý manažer totiž prohlašuje, že by mu nejvíce vyhovovala taková práce, v níž by byl odpovědný jenom sám za sebe.

Věří si více než běžní zaměstnanci

Přesto průzkum ukázal, že manažeři středního a vyššího věku si věří více než běžní zaměstnanci. Naprostá většina manažerů se cítí být pro vedoucí funkci poměrně dobře vybavena - 96 procent je přesvědčeno, že umí řídit lidi a získat je pro práci. Celkem 95 % si myslí, že dobře vychází se svými podřízenými a 93 % i se svými nadřízenými. O tom, že umějí řešit kritické situace, je přesvědčeno 91 procent dotázaných.

Více než tři čtvrtiny respondentů se domnívají, že se zkušenostmi, které mají, se mohou na trhu práce uplatnit dobře. Na druhé straně si je většina z nich vědoma nebezpečí přeceňování získaných zkušeností a je připravena se ve svých profesních schopnostech zdokonalovat.

Pro udržení svého místa je kolem 90 procent manažerů připraveno doplnit si kvalifikaci o nové dovednosti či pracovat v náročnějších podmínkách. Celkem 73 procent vedoucích pracovníků by v případě ohrožení svého místa bylo ochotno podstoupit rekvalifikaci a získat nové vzdělání, anebo přejít v rámci firmy na jinou práci (na jiné pracoviště). Téměř dvě třetiny (63 %) by pro udržení úrovně svého postavení ve firmě byly ochotny obětovat část svého soukromí a omezit čas věnovaný rodině a zájmům.

Za své největší přednosti považují starší manažeři zkušenost a praxi, řídicí schopnosti, odborné znalosti, pracovitost a důvěryhodnost.

Předsudky a nedůvěra

"Takové řazení způsobilostí není překvapující. V zásadě odpovídá obecným představám o pozitivech starších pracovníků," konstatoval Hartl.

Podle něho se lze více o sledované skupině manažerů dozvědět z výčtu nedostatků. Kromě už zmíněné chybějící autority považují starší manažeři za svůj nedostatek neznalost jazyků, vznětlivost, vyšší věk a malou flexibilitu. To, že jsou málo flexibilní, si však myslí jen sedm procent z nich.

Jak starší manažeři hodnotí sami sebe v %:

Nejčastěji uváděné schopnosti

Zkušenosti, praxe 27

Řídící schopnosti 18

Odborné znalosti 13

Pracovitost 11

Důvěryhodnost 9

Nejčastěji uváděné nedostatky

Nedostatek autority 20

Neznalost jazyků 13

Vznětlivost 13

Vyšší věk 11

Malá flexibilita 7

 Více než čtvrtina (26 %) dotázaných prohlásila, že neví o žádném handicapu, který by jim bránil dobře vykonávat práci. Zhruba třetina manažerů ale přiznala, že se vzhledem ke svému věku setkává v práci s určitými předsudky a nedůvěrou.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám