Masivní nárůst zájmu bank o poskytování těchto úvěrů je zjevný - například podle statistiky České národní banky narostl objem úvěrů, jež banky poskytly domácnostem, meziročně téměř o 45 miliard korun. Zatímco k 31. březnu 2002 banky úhrnem poskytly domácnostem půjčky za 119 miliard korun, o rok později to bylo již za 165 miliard korun. V současné době české domácnosti dluží na těchto úvěrech přes 170 miliard korun.

Mezi úvěry domácnostem patří především spotřebitelské úvěry, pak samozřejmě hypotéky a peníze půjčené v rámci kontokorentu. Například trh spotřebitelských úvěrů zaznamenal velký nárůst už během roku 2002. Podle úvěrového oddělení Komerční banky ke konci roku 2001 poskytly banky na našem trhu za 28 miliard korun těchto úvěrů, o rok později to bylo již za 53 miliard korun, tedy zhruba dvakrát tolik.

Zatím si ovšem banky minimálně u spotřebitelských úvěrů příliš riziko nepřipouštějí. ČSOB vyvinula v uplynulém roce credit scoring, který je průběžně kalibrován nově získávanými poznatky z úvěrového procesu, takže se ČSOB podle mluvčího Milana Tománka domnívá, že je dobře vybavena k tomu, abych přesně hodnotila úvěrové riziko ze spotřebitelských úvěrů.

"Úvěry poskytujeme klientům na základě komplexního posouzení řady parametrů, tzv. credit scoringu. Ten se provádí u všech typů úvěrů, tedy i u těch, které poskytujeme prakticky na počkání. Nemáme proto obavy z dramatického zhoršení platební disciplíny klientů," řekl Právu Tomáš Halla, ředitel odboru úvěrové obchody ČS.

Problémových zatím 10 procent úvěrů

Při pravidelném příjmu domácností se většinou daří tyto úvěry splácet. Dosud problémových, tedy po určitou dobu nesplácených, je zhruba kolem deseti procent. Hrozbou by se ale mohly stát být v případě, že růst ekonomiky oslabí a lidé budou přicházet o práci.

"Určitě jde o rizikovou oblast," uvedl pro Právo generální ředitel Živnostenské banky Jiří Kunert. Podle něho právě ekonomický cyklus, tedy růst či pokles ekonomiky, nejvíc ovlivňuje právě domácnosti. Banky se v současné době předhánějí s nabídkou různých typů úvěrů domácnostem, je to riziko, které by měly lépe hodnotit. Ovšem takové hodnocení je postaveno především na znalosti historie klienta, což bankám většinou chybí. Najít v této oblasti všechny rizikové komponenty je proto složité, uvedl Kunert.

Hrozbou ztráta zaměstnání i pád ceny nemovitostí

Varování zaznívá ze strany Mezinárodního měnového fondu. Monitorovat další vývoj zadlužení domácností a účast bank v oblasti úvěrování domácností, to je podle fondu s ohledem na vysoký růst zadlužení domácností u nás hlavní úkol pro státní dozor nad bankami. Uvedl to ve své pravidelné zprávě o české ekonomice. Státní dozor by měl sledovat "do jaké míry jsou banky schopny vyhodnotit rizika, která s sebou tato nová velmi dynamická kategorie úvěrů nese".

Ze strany MMF jde o relevantní varování, uvedl pro Právo David Marek, hlavní analytik Patria OnLine. Banky na našem trhu dosud nezažily v oblasti úvěrů domácnostem krizovou situaci, přitom při horším vývoji ekonomiky řada lidí zřejmě nebude s to splácet, dodal s tím, že problémovou oblastí mohou být především hypotéky.

Problém může vzniknout v okamžiku, kdy dojde k poklesu cen aktiv, které slouží jako zástavy, tedy především nemovitostí, upozornil. V současné době začíná být možná disproporce mezi trhem aktiv, sloužících jako zástavy, a trhem úvěrů hlavním bodem pozornosti analytiků, dodal.