"V našem výzkumu pouze 13 procent zaměstnanců uvedlo, že se s diskriminačním chováním vůči pracovníkům starším padesáti let nikdy nesetkalo," uvedl Hartl. Podle něj zbylých 32 procent dotázaných ví o případu diskriminace starších lidí z doslechu.

"Manažeři mají pocit, že rovnost přístupu k jednotlivým skupinám je dána tím, že všem měří stejným metrem. Ale pokud máte pravidla nastavena na výkonnost a způsob práce mladých lidí, tak důsledným dodržováním takovéhoto principu vlastně nevyužíváte možnosti těch starších. Že by mohli diferencovat, je nenapadne," řekl Hartl.

Podle výzkumu mají padesátníci a starší na trhu práce horší postavení než zdravotně postižení, ženy s malými dětmi, absolventi škol, Romové, těhotné ženy a mladí lidé do 25 let.

Nacházejí špatně placená místa

Tři čtvrtiny zaměstnanců se domnívají, že starší lidé nacházejí pracovní příležitosti především v horších a špatně placených oborech. Celkem 84 procent respondentů je přesvědčeno, že pracovní uplatnění pro lidi nad 50 let je u nás velký problém, který je třeba rychle řešit.

Starší lidé jsou vnímáni především jako zkušení, odpovědní, spolehliví, pilní, profesionální, důvěryhodní, na druhé straně ale také jako nevýkonní, slabí, zkostnatělí a neperspektivní.

Podle výzkumu je celkem 93 procent dotázaných přesvědčeno, že zkušenosti starších lidí jsou pro firmu přínosem, 92 procent si myslí, že starší mívají odpovědný vztah k firmě, 83 procent míní, že v některých profesích jsou starší lidé nepostradatelní, a 78 procent respondentů je přesvědčeno, že starší pracovníci jsou schopni řešit problémy s nadhledem a v širších souvislostech. Na druhé straně si však 83 procent lidí myslí, že některé obory jsou pro lidi nad padesát let nevhodné, 70 procent je přesvědčeno, že starší zaměstnanci se hůře přizpůsobují novým požadavkům.

Podle mínění respondentů se starší zaměstnanci špatně učí novým věcem (63 %) a mají nižší pracovní tempo (58 %).

Třetí kariéra

"Stereotyp zkušeného, ale málo flexibilního staršího pracovníka je v pracovním prostředí přítomen velice silně," zdůraznil Hartl. Uvedl, že starší zaměstnanci většinou neumějí prodat své přednosti, neumějí odpočívat, takže se snadno unaví a nejsou pak schopni mobilizovat své síly.

K tomu, aby se naučili prosazovat své schopnosti, zorganizovat si čas a podpořit zdravé sebevědomí, by měl přispět dvouletý projekt Třetí kariéra, jehož součástí je i uvedený výzkum. Projekt je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem. Jeho výsledkem má být rovněž návod pro firmy, jak využívat schopností starších pracovníků.

Jak na tiskovce zdůraznil Peter Kutschera ze společnosti CSP Management Consultants, mnohé firmy se neuváženým propouštěním starších pracovníků připravují o kompetence získané právě zkušenostmi. "Firmy nebudou slyšet na apel - buďte hodní na starší pracovníky, oni si to zaslouží. Ale když jim ukážete, co jejich zaměstnáním získají a naopak jejich propuštěním ztratí, budou reagovat," dodal Kutschera.