"Rovná daň není posvátná kráva. Rovná daň říká, že daně mají být jednoduší, mají být pokud možno nízké a spravedlivé. Pokud bude soc. dem. trvat na tom, že nechce, aby se to nazývala rovná daň, protože je to ikona ODS, ale jinak souhlasí s myšlenkou spravedlivých a nízkých daní, tak je tu obrovský prostor pro jednání," řekl ve čtvrtek Právu Martin Říman.

S ním trojkoalice počítá na místo ministra obchodu a průmyslu. Podle něj je dobrým příkladem prostoru pro kompromis daň z příjmu fyzických osob, kde je nyní nejvyšší sazba 35 procent a ODS navrhuje 15 procent.

Strany koalice ale jednání o programových bodech příští vlády předřazují dohodu o rozpočtu na příští rok, jehož příprava podle nich již hoří. Přitom dohoda o daních tvorbu i plnění rozpočtu významně ovlivní. Tak třeba ČSSD před volbami varovala, že rovná daň by státní finance zatížila až 180miliardovým schodkem. ODS připouštěla pro začátek 20 miliard, ale pak už předpovídala jen samé zisky ze zvýšených daňových výnosů.

Některé zákony bude třeba odložit

Předseda lidovců Miroslav Kalousek si myslí, že na diskusi o rozpočtu bylo včera pozdě, a proto se zlobí na soc. demokraty, že o finančním výhledu na příští rok nechtěli již dávno jednat. Nyní proto doporučuje "probrat zákony, které předurčují mandatorní výdaje, a zkusit nalézt společnou politickou dohodu o jejich odkladu nebo změně".

Jako příklad uvedl odklad účinnosti zákona o nemocenské, čímž by se podle něj mělo ušetřit 20 miliard korun. O tom již před několika týdny mluvil i soc. dem. ministr financí Bohuslav Sobotka. O dalších příkladech Kalousek mluvit nechtěl. Nechtěl by ale zrušit či odložit zdvojnásobení rodičovského příspěvku zhruba na 7500 korun, který lidovci prosadili s účinností od 1. ledna 2007.

Podle Římana však není již mnoho času zrušit či odložit normy, které nastartují 1. ledna příštího roku. Úspory je podle něj možné najít v nákladech státní správy. "Nejen ve výdajích ministerstev, týkalo by se to všech státních pracovišť, které jsou rozesety po celé republice. Konkrétně nákladů na rekonstrukce či na výstavbu nových úřadů. Tady je možná redukce v řádu desítek miliard korun," uvedl Říman.

Po vzoru Slovenska?

Mezi variantami, jak udržet schodek rozpočtu v mezích konvergenčního programu pro přijetí eura v lednu 2010, je i navýšení rozpočtových příjmů. Mohlo by mít podobu zvýšení sazby v 5. daňovém pásmu u lidí s nejvyššími příjmy. "Na Slovensku tomu říkají milionářská daň," řekl Právu místopředseda vlády a ČSSD Zdeněk Škromach. Právě on nesouhlasí s tím, aby stát ušetřil odkladem nové legislativy. "Nesahal bych na nic," uvedl Škromach.

Například na změny ve výplatě nemocenské se podle něj už připravují firmy i státní aparát. Odkládat by se nemělo ani zvýšení rodičovského příspěvku. "Nejde to jen tak zrušit," konstatoval Škromach. Připomněl, že ODS před volbami slíbila důchodcům tisícikorunu měsíčně navíc v případě vyšší DPH na potraviny. Škromach už ve vládě hlasoval proti rozpočtovému rámci 88 miliard korun.

Filip chce šetřit

Komunisté podle předsedy Vojtěcha Filipa chtějí, aby se schodek nadále snižoval. Další zadlužování státu je podle něj nepřijatelné. "Stát sice vykazuje ekonomický rozvoj, ale ve skutečnosti je dán na úkor rozvoje rodin a příjmů fyzických osob, protože rodinné a individuální rozpočty jsou v obrovském dluhu," řekl Právu Filip.

Podle něho je míra a rychlost zadlužování domácnostní příliš vysoká. Šéf KSČM však nechce, aby se odkládala platnost zákonů se sociálními opatřeními přijatých na jaře. "Jsem přesvědčen, že jediné, o čem je možné jednat, je otázka nemocenské, kterou platí zaměstnavatelé. Podle mého soudu nedošlo k vybalancování mezi malými a velkými firmami," uvedl Filip.