Aby černé uhlí obstálo v konkurenci, musí být zvýhodněno subvencemi. Jak budou tyto podpory financovány, musí být rozhodnuto ještě letos, a "přidělovány budou v rámci férového partnerství", dodal Schröder. Hnědého uhlí je dlouhodobě dostatek a je cenově výhodné. Podle kancléře usiluje jeho vláda také o další zvýšení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na 12,5 procenta.

Alternativní energie jsou sice již dnes komerčně úspěšným odvětvím, na druhé straně se ale ekologický proud musí z dlouhodobého hlediska ekonomicky vyplatit. Výstavba ekologických zdrojů proto musí být napříště promyšlenější z hospodářského hlediska, uvedl Schröder. K požadavku energetických koncernů, aby nehledě na dohodnuté ukončení provozu jaderných elektráren v Německu do roku 2020 byla ponechána i možnost výroby energie z jádra, kancléř uvedl, že "politicky je otázka rozhodnuta" (zamítavě). "Nemá žádný smysl vracet se do minulosti," zdůraznil.

V současnosti v Německu připadá z celkové výroby elektřiny 33 procent na jádro, 22 procent na černé uhlí a 29 procent na hnědé uhlí. Zbytek tvoří obnovitelné zdroje, především vodní elektrárny. Nehledě na nynější bezjadernou státní koncepci byl ve středu v Bavorsku v Garchingu u Mnichova spuštěn nový výzkumný reaktor FRM II. Má jít o nejsilnější zdroj neutronů na světě, energeticky má být využíván od srpna. Jeho výstavba stála 435 miliónů eur.

Proti projektu se zvedl značný odpor, protože jako palivo používá obohacený uran zneužitelný k výrobě atomových bomb. Prosadit se jej nakonec podařilo jen díky tomu, že vedle vědeckých účelů jako jsou zkoušky materiálu umožňuje i léčebné procesy, například ozařování povrchových nádorů rychlými neutrony nebo vývoj radiofarmaceutických léčiv.

Výstavbu reaktoru podporovala především v Bavorsku vládnoucí Křesťanskosociální unie (CSU). "Spuštěním FRM II jsme se zařadili do mezinárodní ligy mistrů a budeme mít směrodatný podíl i v mezinárodním jaderném výzkumu,L prohlásil v zahajovacím vystoupení v Garchingu předseda CSU, zemský premiér Edmund Stoiber.