"Při kontrole finančních prostředků na rekonstrukce a modernizaci železničních tratí byly zjištěny závažné nedostatky v systému řízení, i hospodárnosti. České dráhy (ČD) dostatečně účinně nepůsobily na optimalizaci nabídkových cen," uvádí výroční zpráva NKÚ za rok 2002. Nedostatečná příprava vedla podle NKÚ k tomu, že náklady na modernizaci se u bezmála třetiny koridorových staveb zbytečně zvedly v průměru o jedenáct procent.

Letos na podzim NKÚ chystá na koridorech v pořadí už třetí kontrolu. Bude zjišťovat, zda se investor z nedostatků konečně poučil. Vždyť ČD už dříve zkreslily náklady na výstavbu koridorů, když použily i 4,79 miliardy korun, jež byly původně určeny na rekonstrukci jiných tratí.

Náklady možná větší než osmdesát miliard

První koridor měl být hotov už v roce 2000. Později se termín posunul o dva roky a nyní dokonce až na polovinu roku 2004. I v důsledku tohoto zpoždění se náklady zvyšují. Vždyť podle někdejšího usnesení vlády Václava Klause se na první i druhý koridor mělo vynaložit celkem 49 miliard korun. Vláda Miloše Zemana pak rozpočet zvedla na 73 miliard, ale ani to by nemusela být konečná suma. NKÚ už v roce 2001 dospěl k závěru, že skutečné náklady přesáhnou osmdesát miliard korun. Na dotaz Práva, zda se na koridory vynaloží více než vládou schválených 73 miliard, však odpověděl tiskový mluvčí drah Petr Šťáhlavský:

"Nemám informace o tom, že by rozpočet nebyl dodržen. Rozhodnutí vlády nikdo nezpochybnil." Letos v lednu se České dráhy přeměnily na akciovou společnost. Současně vznikla státní organizace Správa železniční dopravní cesty, do níž byly převedeny železniční tratě. Za modernizaci koridorů však nadále odpovídají ČD, včetně výběrových řízení na jednotlivé stavby. A jak modernizace postupuje? Na prvním koridoru, který měří 384 kilometrů, je hotovo 21 staveb a dokončit zbývá posledních 56 km.

V září by měl být zprovozněn úsek Praha-Kralupy nad Vltavou, v prosinci Ústí nad Orlicí-Česká Třebová a v polovině roku 2004 mají práce skončit i na tom posledním úseku mezi Zábořím na Moravě a Přeloučí. Na 293 kilometrů dlouhém druhém koridoru je nutné ještě dokončit modernizaci tratí z Hranic do Studénky a ze Zábřehu na Moravě do Ostravy.

V Praze se představí první rychlovlak

ČD Kromě běžných vlaků bude v budoucnu dopravu cestujících na prvním koridorů zajišťovat i sedm rychlovlaků, které si České dráhy objednaly za 4,35 miliardy korun u konsorcia, vedeného Alstomem Ferroviaria. V italském výrobním závodě byl koncem března dokončen prototyp, který prochází provozními zkouškami. V Česku se veřejnosti představí 24. června v Praze. Neobjeví se však na ostravské výstavě Czech Raildays, jak dráhy původně avizovaly. "První cestující se rychlovlakem svezou ještě v rámci zkušebního provozu v průběhu roku 2004 na trase Drážďany-Praha-Brno-Vídeň.

Po ukončení zkoušek není vyloučen pravidelný provoz těchto sedmi vozových souprav, které na našem území budou jezdit až 160kilometrovou rychlostí, i do jiných míst v ČR, Německu, Rakousku a dalších středoevropských státech," informoval Šťáhlavský. V rychlovlacích ČD má být stejné jízdné jako ve vlacích EuroCity. Dráhy přitom slibují, že cestujícím nabídnou komfort srovnatelný s proslulými rychlovlaky ICE či TGV.