Praha se podílela na celkových devizových příjmech z cestovního ruchu osmdesáti procenty (108,7 mld. korun). Proč jsou ostatní regiony cizinci opomíjené?

"Může za to nedostatečná infrastruktura, konkrétně totální nedostatek velkokapacitních, čtyřhvězdičkových hotelů v městských památkových rezervacích České republiky," řekl Právu Tomio Okamura, člen prezidia Asociace českých cestovních kanceláří a agentur.

Podle odborníků na cestovní ruch přitom jenom v hlavním městě vzniká ročně až pět tisíc nových lůžek určených turistům. "Tato ubytovací zařízení ale postrádají komplexnost služeb. Pro dobře dělaný marketing v evropském měřítku je důležité vstupovat do řetězců, využívat franšíz, zkrátka poskytovat kvalitu," říká analytik cestovního ruchu Jaromír Beránek z firmy MagConsulting.

Jeho slova potvrzuje i Miroslav Bukva, ředitel pražského Riverside hotelu: "Od ledna 2003 jsme členem celosvětové exkluzívní sítě Small Luxury Hotels of the World, která propaguje nejen náš hotel, ale i destinaci, ve které se nachází. Díky tomu nám meziročně stoupla obsazenost americkou klientelou o čtyřicet procent. Jsou to hosté, kterým nejde o to, jestli zaplatí o padesát eur míň nebo víc. Samozřejmě se snažíme vyplnit jim všechna přání, i když si na něco vzpomenou třeba o půlnoci."

Do stejné sítě se nedávno zařadil i další pražský hotel - historický Pachtův palác. Tam si zase hosté mohou najmout vlastního komorníka.

Nemůžeme konkurovat sousednímu Rakousku

Odborníci tak kvůli nedostatečným ubytovacím kapacitám upozorňují na začarovaný kruh, který při nabídce pobytových aktivit pro zahraniční turisty vzniká.

"Je to patová situace. Regiony nemohou cestovky nabídnout, protože není kde přespat. Přesto turisty do regionů vozíme. Skupinky projdou městem, nají se a jedou pryč. Těžko tak můžeme konkurovat třeba sousednímu Rakousku, kde jsou krásné hotely i v menších městech " konstatuje Okamura.

Podnikavý Čechojaponec už vloni navrhoval ministru pro místní rozvoj Martínkovi, aby vytvořil po vzoru investičních pobídek na průmyslových zónách také investiční pobídky pro stavbu velkokapacitních hotelů v městských památkových rezervacích. "Investoři se tak rychleji odhodlají v nich postavit hotely a turisté budou mít proč se ve velkém zastavit i mimo Prahu," tvrdí Tomio Okamura.

Regiony proto z turistů stále neprofitují - dokud v nich nepřespí, nemohou místní na jejich pobyt navázat dalšími programy. Propagace konkrétní lokality se tak většinou smrskne na hudební festival nebo vinobraní. Tedy na akce, které probíhají jednou za dvanáct měsíců. Na celoroční programy nedá místní podnikatel peníze, pokud nemá jistotu, že mu přijedou turisté a vložené investice se mu tak vrátí.

Nejvíce jezdí Němci

A z kterých zemí se do Česka nejvíce jezdí? Už tradičně vedou tabulku návštěvnosti Němci, následují je Britové, Italové a Američané. Až na sedmém místě jsou celosvětoví cestovatelé Japonci. "Se stoupající oblibou nízkonákladových letů stoupá i počet turistů. Drtivá většina jich ale v takovém případě zůstane v cílové destinaci a již nikam dál nepokračuje," říká Jaromír Beránek. Pokud tedy přiletí do Prahy, zůstanou v hlavním městě.

To jediné zatím může konkurovat ostatním evropským velkoměstům nejen nabídkou luxusních hotelů, ale i památkami. Okamura k tomu dodává:" Praha se Japoncům velice líbí. Její středověké centrum je opravdový unikát, který nemůže nabídnout ani Vídeň, ani Budapešť. Dokonce ani Paříž nebo Londýn. Japoncům se také líbí neuvěřitelně široká škála jmen a pojmů, která v souvislosti s Českem, dobře znají - Dvořák, Smetana, Kafka, české sklo."