Článek
"V České republice je registrováno, to znamená povoleno k použití, přibližně 5500 léčivých přípravků. Ty se dodávají na trh asi v osmi tisících různých druhů balení. Z 5500 přípravků je 1100 bez lékařského předpisu, z nich pak 170, která mají statut jako vyhrazená léčiva a mohou se prodávat i mimo lékárny," řekl Šmíd.
Jde zejména o léčivé čaje, vitaminy nebo přípravky proti bolesti jako je paralen, panadol a další. Podle Šmída se rok od roku zvyšují výdaje na léčiva počítaná na jejich maximální ceny. Rostou rychleji než inflace. "Ve spotřebě léků jsme nad průměrem Evropy. I když spotřeba se v posledních letech nijak dramaticky nemění," řekl Šmíd.
Nejvíce se loni vydalo za následující léky: 11,8 miliardy na kardiovaskulární systém, 8,4 miliardy proti rakovině, 7,9 miliard na nervový systém, 7 miliard na zažívací trakt a metabolismus.
Různý výklad vyhlášky o prodeji léků
Dvě nové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví, kterými se upravuje způsob výdeje léčivých přípravků od poloviny června, umožňují podle odborníků různé výklady. Ředitel Šmíd soudí, že vyhláška se týká pouze lékáren a jen v nich umožňuje samoobslužný výdej léčivých přípravků bez receptu. Zrovna tak lékárnám umožňuje prodávat tyto medikamenty přes internet.
"Vyhláška ale podle nás neumožňuje samoobslužný výdej léků bez receptu včetně tzv. vyhrazených léčiv mimo lékárny, tedy například v samoobsluhách."
Ministr zdravotnictví David Rath se ale domnívá, že právě 170 vyhrazených léčiv může být samoobslužně prodáváno mimo kamenné lékárny, například u benzinových pump. Dvojí výklad asi zaměstná právníky, aby bylo zcela jasné, zda je možné samoobslužně vyhrazená léčiva prodávat mimo lékárny.
Šmíd zároveň varoval před nákupem léků přes internet od nedůvěryhodných subjektů. Ústav vydá seznam lékáren, které budou nabízet léky přes internet, na svých webových stránkách www.sukl.cz. Tak bude zaručeno, že zájemce nedostane padělek léku. Zároveň na stejné adrese si mohou pacienti ověřit zda je určitý lék v Česku řádně registrován.