Prokazování odborného vzdělání a bezúhonnosti se netýkalo současných hospodářů, což podle stížnosti poslanců a senátorů zakládalo nerovné podmínky v podnikání. Poukazů na nerovnost bylo ve stížnosti více, týkaly se různých ustanovení zákona o zemědělství.

"Podstatu námitek navrhovatel shrnul tak, že napadená ustanovení porušují princip rovnosti a svobodu podnikání, a že požadavek bezúhonnosti a odborné způsobilosti nemá opodstatnění," uvedla soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová.

Podmínka bezúhonnosti sice podle Ústavního soudu má jistý smysl, ale její negativní dopad je zásadnější než pozitivní efekty. Ministerstvo zemědělství ustanovení vysvětlovalo tak, že má předejít zneužívání dotací pro zemědělce a veřejných financí. Podle Wagnerové by se však taková podmínka měla vázat až na poskytnutí dotace, nikoliv na samo podnikání v zemědělství. Proto soud ustanovení zrušil.

Podmínka odbornosti ukládala začínajícím podnikatelům v zemědělství povinnost mít buď středoškolské vzdělání v oboru, nebo alespoň pět let praxe. "Není zřejmé, proč by veřejný zájem vyžadoval, aby podnikatel, který nemá odborné vzdělání nebo praxi, nemohl v oboru podnikat," uvedla Wagnerová s tím, že podnikatel může odborníka zaměstnat.

Podmínku měli zákonodárci podle Ústavního soudu vztáhnout jen na speciální odvětví zemědělství, například na plemenářství. Ustanovení s požadavkem odbornosti však soud sice zrušil, ale ponechal v platnosti ještě na jeden rok.

Klaus zákon dříve vetoval

Sporné pasáže zákona byly přijaty v novele z února 2004, ÚS je zrušil, protože jsou podle něj protiústavní. ÚS zkoumal zemědělský zákon dva roky.

Novelu zákona o zemědělství prosazoval bývalý šéf ministerstva zemědělství Jaroslav Palas (ČSSD). Prezident Václav Klaus normu vetoval, Sněmovna však jeho veto přehlasovala. Zákon tak vstoupil v platnost a nespokojení zákonodárci se obrátili na Ústavní soud.