Podle něj je třeba zemědělcům pokrýt ztráty způsobené nejen povodněmi a přívalovými dešti. Jen zaorání ozimů a řepky podle něj stálo 1,2 miliardy korun. "Jsou čtyři problémy, které nás trápí a kterými se zabýváme. Zatímco v roce 2001 jsme dali na stabilizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky 980 miliónů korun, loni to bylo již 2,2 miliardy," uvedl Palas s tím, že letos to bylo již 1,7 miliardy a je třeba uvolnit další peníze do výše 2,5 miliard korun.

Dalším faktorem, který zemědělce ovlivňuje, je podle ministra meziroční pokles ceny potravin o 10 procent. Špatný rok měli i včelaři, kteří přišli o polovinu svých včelstev. Na tyto účely je třeba vynaložit 80 miliónů korun. Negativní je rovněž obchod s potravinářskou pšenicí. Zatímco odhady hovořily o ceně 3500 korun za tunu, vyvážela se jen za 2 400 korun. I zde je nutno rozdíl pokrýt. Měl by se pokrýt úvěrem ve výši 500 miliónů korun, který si vezme podle Palase Státní intervenční fond.

Z EU chce 55 procent namísto 25

Ministr zemědělství v Krnově zástupcům zemědělských farem rovněž přislíbil, že bude bojovat za větší platby z EU: "Nejdu s tímto materiálem do vlády jen formálně. Budu prosazovat 55 procent místo 25. Pokud neuspěji, přeruším jednání, a budu s politickými partnery jednat. Musí si uvědomit, co vše muselo zemědělství za ty roky unést," dodal Palas. Tím měl především na mysli únosnou cenu potravin během celé transformace společnosti.

Jak zaznělo na semináři, české zemědělství se letos zřejmě hospodářsky propadne. Počítá se s 6 miliardovou ztrátou, zatímco loni činil zisk 3,5 miliardy. Opakem je produktivita práce, která se stále zvyšuje a je dvakrát vyšší než v roce 1990. S tím však nekorespondují platy v zemědělství a zejména zájem lidí o tuto práci. Počet hospodařících zemědělců by letos měl klesnout pod 140 tisíc. Celkově tak ze zemědělství odešlo již zhruba 376 tisíc lidí.