Článek
Rizikovými oblastmi jsou přitom i často navštěvované země v okolí Středozemního moře, zejména Egypt, ale v poslední době také Indie, kam jezdí stále více lidí.
"Výskyt infekčních nemocí přivlečených z ciziny je letos proti stejnému loňskému období vyšší," potvrdila Právu vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Brně Renata Vaverková. Na jih Moravy tak tři lidé už přivezli z Egypta žloutenku typu A, objevil se také tyfus původem z Filipín a paratyfem se jeden člověk nakazil v Indii. "V těchto i v jiných zemích se lehce nakazíte i bakteriální úplavicí," uvedla.
Obdobné zkušenosti mají hygienici i v dalších krajích. "Ve třech případech si lidé už přivezli žloutenku typu A a ve čtyřech případech úplavici," vypočítala epidemioložka pražské hygienické stanice Silvie Mayerhoferová. Častým jevem je podle ní i dovezená salmonelóza, ta se zatím vyskytla v patnácti případech, či malárie. Toto jsou podle ní pouze nahlášené případy. "Jsme jako detektivové. Děláme například v rodinách protiepidemiologická vyšetření," dodala epidemioložka.
Nechybí ani malárie
Dva případy malárie už letos evidují na hygienické stanici v Plzni. "Druhého muže nakaženého malárií jsme přijímali právě toto pondělí. Vrátil se z Namibie," řekla Právu pracovnice zdejšího epidemiologického oddělení.
"Kromě úplavic jsme už zaznamenali exotickou žloutenku typu E. Vždy šlo o ženy, u nichž se onemocnění projevilo po návratu z Egypta nebo Indie," potvrdila Právu epidemioložka Krajské hygienické stanice v Českých Budějovicích Jitka Luňáčková.
Ojedinělé onemocnění horečkou dengue podchytili hygienici v Moravskoslezském kraji. "Tou se nakazila 51letá žena během rekreačního pobytu v Egyptě," řekl Josef Matuška z Krajské hygienické stanice v Ostravě s tím, že evidují i dvě parazitní nákazy, samozřejmě také úplavici a salmonelu.
Právě průjmová onemocnění patří mezi nejčastější zdravotní problémy, se kterými se naši lidé na svých cestách za exotikou potýkají. V některých případech ani lékaři doma nemohou přesně říci, o jaké onemocnění jde. To byl i případ devětatřicetiletého muže z východních Čech, který navštívil Etiopii.
"Bylo u něj diagnostikováno blíže nespecifikované bakteriální průjmové onemocnění," uvedla Hana Andresová z královéhradecké hygieny s tím, že dva vážné infekční případy byly z nákazy v Peru. "Jednadvacetiletý muž se nakazil bacilární úplavicí a šedesátiletý muž si přivezl akutní průjmové onemocněn kampylobakteriózu," upřesnila. Stejnou nemoc zachytili také hygienici v Ústí nad Labem.
Očkování stojí jen zlomek zájezdu
Podle hygieniků ovšem problémy zpravidla nevznikají v hotelích, ale na různých výletech, které organizují místní cestovní agentury. "Jejich cílem je návštěva nějaké typické restaurace nebo obydlí v podmínkách, které se co nejvíce blíží místním zvyklostem," upřesnila brněnská hygienička Vaverková. Podle ní právě na takových výletech lidé zapomínají na obezřetnost. Jak zdůraznila, jedinou správnou prevencí je očkování před cestou, zvláště do zemí, kde se dá nákaza předpokládat.
"Nikdo z nakažených, které zatím evidujeme, nebyl očkován. Přitom očkování proti žloutence typu A stojí přibližně tisícovku, jedna očkovací dávka proti tyfu přijde na 450 korun. Říkám lidem, že ve srovnání s cenou zájezdu je očkování jen zlomek, přesto mnozí podceňují nebezpečí," zdůraznila Veverková.