Litva podle názoru Evropské komise nesplnila kritéria, protože měla o desetinu procenta vyšší inflaci, než předpisy EU pro vstup do eurozóny nařizují. Litva je však nadále přesvědčena o své schopnosti přijmout euro od 1. května příštího roku.

Zatímco inflace ve Slovinsku je 2,4 procenta, v Litvě činí 2,63 procenta; kritérium pro vstup do eurozóny je 2,6 procenta. Inflaci v Litvě posiluje vysoký hospodářský růst, který loni činil 7,5 procenta HDP.

Proti takto rigidnímu výkladu práva se v pátek ohradily spolu s Litvou také Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko. V prohlášení uvedly, že je třeba se zabývat výkladem inflačního kritéria pro vstup do eurozóny, které musí lépe odrážet ekonomickou dynamiku v rozšířené unii.

Země požadují, aby Evropská komise a Evropská centrální banka provedly "hloubkovou analýzu" zaměřenou také na to, "jak brát v úvahu rychlý růst ekonomik a zároveň respektovat ustanovení smluv". Nové členské státy zpochybňují metodu, podle níž se inflace nováčků porovnává s průměrnou inflací tří zemí EU, které ji mají nejnižší.

Klaus: použití inflačního kritéria pro přijetí eura je problematické

Český prezident Václav Klaus ve vystoupení na summitu upozornil, že jedna desetina procenta inflace je daleko pod obvyklou statistickou chybou měření tohoto ukazatele. "Takové přísné použití inflačního kritéria je problematické zejména při vědomí toho, že řada dnešních zemí eurozóny neplní různá Maastrichtská kritéria s větším rozdílem. Proto podporuji úsilí Litvy a mám pochopení pro její dnešní pocity," řekl českým novinářům po summitu.

Vyjádřil překvapení nad výhradami Josého Barrosa, který podle Klause prohlášení pěti zemí označil za negativní a nebezpečné. Proti tomuto "nesmírně varovnému" výroku jsem velmi rezolutně vystoupil.

Barroso na závěrečné tiskové konferenci řekl, že společné prohlášení pěti zemí nebylo "užitečné", především pro ně, protože byly v menšině.

Debatu o kritériích si přála Litva, kterou zabrzdila desetina procenta u inflace a hlavně to, že se mezi státy s nejlepší inflací dostalo Polsko, všichni si myslíme, že spíše vlivem administrativních opatření než vlivem reálné ekonomiky, uvedl slovenský premiér Mikuláš Dzurinda.