Zadlužení českých občanů vzhledem k situaci některých jiných zemí EU, jako jsou například Itálie či Belgie, není nijak vysoké a situaci není třeba dramatizovat. Většina občanů zemí EU je totiž teoreticky zadlužena více než Češi.

Veřejný dluh je o 200 miliard vyšší

"Státní dluh se navíc relativně snižuje, protože se počítá vůči hrubému domácímu produktu a ten výrazně roste," tvrdí místopředseda vlády pro ekonomiku Jiří Havel. Zadluženost ČR se pohybuje v polovině evropského průměru. Podle Havla pokračuje i velmi dobrý vývoj státního rozpočtu, který zatím hospodaří bez schodku.

Státní dluh je dluhem vlády. Spolu s dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vytváří takzvaný veřejný dluh. Ten loni stoupl o 46,2 miliardy korun na 901,3 miliardy korun. Rostl však pomaleji než ekonomika a v poměru k HDP poklesl na 30,49 %. Země, které chtějí přistoupit na euro, nesmějí mít tento dluh vyšší než 60 %, Česko tedy toto kritérium bez problémů plní.

Rizika existují

Státní dluh nepatří k pozitivním jevům, ale rozhodně se nejedná o jev, které by akutně ohrožoval českou ekonomiku, shodují se ekonomové. Státní dluh především něco stojí. Každý rok se musí z rozpočtu platit splátky úroků, což například loni představovalo 25,3 mld. Kč. Pokud by Česko hospodařilo bez dluhů, daly by se prostředky využít například na rozvoj dálnic. Bez státního dluhu však v praxi nehospodaří žádná ekonomika.

Vysoká či rychle rostoucí zadluženost českého státu by se mohla stát signálem pro zahraniční banky, aby zdražovaly českým soukromým i státním institucím půjčky. Státní dluh se pravidelně zvyšuje rozpočtovými schodky. Rozpočet na letošní rok počítá se schodkem 74 miliard korun. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky však skutečné schodky jsou za poslední dva roky výrazně nižší. Ministr počítá, že i letos skončí státní rozpočet s výrazně menším deficitem.

Riziky mohou být i některé státní záruky, které by musel stát nakonec zaplatit. Stát totiž ručí za různé úvěry a závazky ve výši překračující 200 miliard korun. Pokud by instituce, za které se stát zaručil, nebyly schopny své dluhy hradit, přešla by tato povinnost na stát. Tyto splátky by opět zvýšily státní dluh. Ten by zvýšily i případné prohrané arbitráže.

Vnitřní dluh (tzv. dluh domácí, týkající se jen subjektů v ČR) se zvýšil o 700 miliónů korun na 582,5 mld. Kč a zahraniční dluh vzrostl o 6,2 miliardy na 115,6 mld. Kč. Průměrná splatnost státního dluhu dosáhla 6,2 roku, čímž bylo dosaženo cílového pásma pro rok 2006 již v prvním čtvrtletí.

Vývoj státního dluhu ČR v miliardách Kč od roku 1993 do 1. čtvrtletí 2006:
dluh rok
158,8 1993
157,3 1994
154,4 1995
155,2 1996
173,1 1997
194,7 1998
228,4 1999
289,3 2000
345,0 2001
395,9 2002
493,2 2003
592,9 2004
691,2 2005
698,2 2006
zdroj: mf