Dozvíte se právní souvislosti týkající se firemního vzdělávání; tedy co firma může a co musí, jaké náklady si může odečíst z daňového základu, v jakém případě si lze zaměstnance zavázat k věrnosti, jestliže mu podnik uhradí náklady na kurz, kde lze žádat o dotace na vzdělání zaměstnanců, kde a za kolik lze získat titul MBA či mezinárodní jazykové zkoušky.

O co je zájem

Nejžádanější je pochopitelně angličtina, zájem o ni po vstupu do EU ještě vzrostl. Díky tomu nejprve také posílila francouzština, nicméně zdaleka není tak oblíbená jako angličtina.

"Už i ve společnostech s německou nebo francouzskou majetkovou účastí se prosazuje angličtina a přechází se na ni ve vnitrofiremní komunikaci. Je to proto, aby zaměstnanci z dceřiných společností po celém světě měli možnost stejného startu a kariérního růstu a nebyli znevýhodněni tím, že se musí učit mateřský jazyk firmy," uvedla Petra Holubcová z Jazykových škol Skřivánek.

Z ostatních jazyků mírně roste poptávka po španělštině a vrací se zájem i o ruštinu. Češtinu se zase učí více zaměstnanci zahraničních firem. Na výsluní se zatím mezi podnikateli naopak nevyšplhaly exotičtější řeči jako čínština, korejština, arabština. "Ty se objevují jen občas a spíše je žádají topmanažeři, kteří se do určité země chystají na obchodní schůzku," říká Martin Kotrč ze vzdělávací agentury Tutor.

Více v pondělním Právu, příloze Firma