"Podle Českých drah nedošlo k žádnému omezení provozu vlaků. Spoje jezdily podle jízdního řádu, některé vlaky byly zpožděné, ale z důvodu oprav na trati, " řekl mluvčí ČD Aleš Ondrůj.

V Praze na hlavním nádraží odboráři zdrželi asi o dvě minuty rychlík do Letohradu, který měl odjíždět ve 12:10. Rychlík Vsacan sice odjel dokonce s devítiminutovým zpožděním, to ale nezpůsobili jen odboráři. Vlak do Prahy dojel již s 18minutovým zpožděním z Chebu. Po odpojení některých vagonů vyrazil na další cestu o devět minut později proti původně plánovanému odjezdu ve 12:15.

V Českých Budějovicích se stávka odborářů dotkla dvou rychlíkových vlaků do Plzně a Prahy. Vlak na Prahu zdrželi protestující čtyři minuty, na Plzeň však odjížděl o 13 minut později. V ostatních krajských městech ke zpoždění vlaků nedošlo vůbec.

Na letáku je mimo jiné napsáno: "Dnes vás zpozdíme o chvilku, abychom příště nemuseli stávkovat hodiny!" Celé znění letáku, si můžete přečíst zde.

"Chceme občany informovat, vyjádřit, co máme na mysli. Že si v žádném případě nepřejeme, aby se k tomu (k vládě) dostala Alena Páralová (stínová ministryně práce za ODS - pozn. red.), aby nám za tři, čtyři měsíce všechno, co jsme celé roky pracně instalovali, zrušila, jak vyhrožuje," řekl Dušek.

Protestují proti vetu Klause

Odboráři tak protestovali proti vetu prezidenta Václava Klause a snahám ODS - v případě volebního vítězství - zrušit nový Zákoník práce. Akce by měla být zároveň podle Duška nátlakem na poslance ČSSD a KSČM, aby opravdu v úterý na schůzi Sněmovny přehlasovali veto prezidenta, jak předem slíbili.

Klaus Zákoník práce vetoval, protože podle něj nepřináší zásadní pozitivní změny, je velmi komplikovaný a zvyšuje nepružnost pracovního trhu, která bude přispívat ke zvyšování nezaměstnanosti. "Zákoník je navíc posílením nerovnováhy ve vztahu zaměstnavatel-zaměstnanec ještě více, než je tomu dosud, a to ve prospěch zaměstnanců," uvedl.

Strojvůdcům se ZP nelíbil z opačných důvodů

Federace strojvůdců naopak v březnu stávkovala proti Zákoníku práce. Strojvůdci protestovali proti paragrafu 24 nového Zákoníku práce, který stanoví, že pokud se odborové organizace v jednom podniku nedohodnou při kolektivním vyjednávání na postupu, je zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s organizací, která má největší počet členů. Strojvůdci jsou přesvědčeni, že taková praxe by vedla k likvidaci menších odborových organizací. [celá zpráva]