Pedagogové v mateřských školách podle analýzy ÚIV pobírali průměrně 17 191 korun měsíčně, v základních školách to bylo 21 618 korun a ve speciálních školách 22 543 korun. Na středních školách učitelé v průměru měli 22 657 korun a na vyšších odborných školách 23 521 korun.

Proti předchozímu roku vzrostla mzda učitelů v regionálním školství průměrně o 6,6 procenta. Více se loni zvýšil průměrný plat akademických a vědeckých pracovníků na veřejných vysokých školách, a to o 15,1 procenta. V roce 2005 činil 30 251 korun.

Na vzdělání a výzkum má Unie poslat 110 miliard korun

Na vzdělání a výzkum bude v letech 2007 až 2013 moci být využito zhruba 130 miliard korun. Částka 110 miliard půjde z prostředků Evropského sociálního fondu, zbytek dodá státní rozpočet.

Zmíněných 110 miliard tvoří 15 procent celkového příspěvku, který bude v tomto období přidělen Česku. Podle slov šéfky resortu Petry Buzkové (ČSSD) bude do školství investováno ze strukturálních fondů EU osmnáctkrát více prostředků než v období 2004 až 2006.

Vicepremiér pro ekonomiku Jiří Havel (ČSSD) v úterý řekl, že za čtyřleté působení Buzkové se financování škol posílilo o 50 procent, prostředky pro vysoké školy a výdaje na výzkum a vývoj se zvedly o 45 procent. "Do budoucna musíme zvyšovat počet vysokoškoláků," tvrdí Havel.

Finanční injekce je podle něj potřebná, aby se Česko dostalo na standardní úroveň evropských států. "Mezinárodní srovnání podle Světové banky říká, že z 29 zemí střední Evropy a Asie jsme na slušném pátém místě," uvedl Havel.

Ne každý student studuje to, co chce

Zhruba 12 procent studentů středních škol se na konci studia svěřilo, že studuje jiný obor, než původně chtělo. Buď je na vysněné škole nepřijali, nebo je při výběru ovlivnili rodiče. Potvrdila to studie Národního ústavu odborného vzdělávání o uplatnění absolventů na trhu práce.

Šest a půl procenta maturantů přitom uvedlo, že by raději než na střední odborné škole studovalo na gymnáziu. "I na učilištích je část těch, kteří by měli na to vystudovat gymnázium. Může jich tam být i třetina z celkového počtu," řekl Právu ředitel ústavu Miroslav Procházka.

Studijní ambice se podle něj často odvíjejí od rodinného prostředí. "Je známá věc, že pokud rodiče mají nižší vzdělání, studijní ambice jejich dětí, byť nadaných, jsou také nižší," upřesnil Procházka.

Na odborných školách je nyní skoro 40 procent žáků, na učilištích 35 procent a na gymnáziích téměř 20 procent. Zhruba osm procent dětí má jen základní vzdělání.