Evropa přitom v souboji se světem o vzdělání prohrává. Pokud bude tento trend pokračovat, ztratí nenávratně postavení v nových oblastech špičkových technologií a metod, a to nejen ve prospěch Spojených států, ale i Číny, Japonska, Indie či Koreje. Zatímco americké univerzity získávají okolo 2,7 procenta národního bohatství, evropské pouze 1,1 procenta, v Česku dokonce jen 0,8 procenta HDP.

Komise navrhuje pokusit se tuto propast mezi USA a EU v příštím desetiletí překlenout zvýšením výdajů na vysoké školy na dvě procenta HDP, a to více i ze soukromých zdrojů. Na oplátku očekává výraznější příspěvek univerzitního bádání pro evropské ekonomiky.

"Pro hospodářství je naprosto zásadní zlepšit propojení univerzit s podniky, aby se znalosti přiblížily potřebám uživatelů," citovala agentura ČTK komisaře pro vědu a výzkum Janeze Potočnika.

Univerzity by měly mít větší finanční odpovědnost

V Evropě působí na čtyři tisíce vysokých škol se 17 milióny studentů a 435 tisíci výzkumníků, avšak tento potenciál není podle EK dostatečně využit. Komise proto navrhuje více zaměřit financování škol na jejich výsledky a tak přimět univerzity k větší odpovědnosti, jakož i rozšířit autonomii škol.

Současně doporučuje upravit národní systémy školného a stipendií, aby nejlepší studenti mohli pokračovat ve studiu a vědecké kariéře bez ohledu na své zázemí. Navrhuje také zvýšit podíl absolventů, kteří strávili alespoň jeden semestr v zahraničí. Návrh se má dostat na pořad červnového summitu EU.

Pouze pětina (21 procent) evropské populace v produktivním věku má vysokoškolské vzdělání, zatímco v USA je to téměř dvakrát víc (38 procent), v Japonsku činí 36 procent.

Nízký poměr vysokoškoláků

Podle tabulky odrážející čísla z roku 2003 byla ze všech zemí OECD ČR na třetím místě od konce v počtu lidí s dokončeným vysokoškolským vzděláním, které mělo asi 11 procent lidí. Hůře na tom byly jen Rakousko a Lucembursko, Turecko přibližně stejně.

V posledních letech sice došlo k mírnému nárůstu počtu vysokoškoláků, klesl ale podíl absolventů technických univerzit. Ještě před sedmi lety tvořili 25,3 procenta absolventů, předloni to bylo již jen 24,1 procenta. Více než třetinu vysokoškoláků produkují ekonomické, právní a sociální obory.