Galbraith se proslavil studií Společnost hojnosti (The Affluent Society) z roku 1958, v níž kritizoval americkou ekonomiku zaměřenou na konzum a odsouvající do pozadí sociální služby. Autor zpochybnil mýtus "suverenity konzumenta" a rozvinul myšlenku, že nabídka vytváří poptávku. Poměrně útlá knížka se stala bestsellerem.

Galbraith zemřel v nemocnici v Cambridgi v americkém státě Massachusetts, uvedl deník The New York Times.

Na Galbraitha vzpomínají i ve Velké Británii

Britský labouristický ministr financí Gordon Brown řekl, že Galbraithův odkaz nikdy neupadne v zapomnění. "John Kenneth Galbraith byl brilantní ekonom a autor a velký přítel Spojeného království a jeho knihy budou hojně číst budoucí generace," prohlásil Brown.

Rodilý Kanaďan Galbraith, který přijal americké občanství v roce 1937, bojoval s často převažujícími ekonomickými teoriemi své doby, ale vždy zapáleně bránil své názory.

Galbraith byl keynesiánec

Galbraith byl ovlivněn učením britského ekonoma první poloviny 20. století Johna Maynarda Keynese, jenž obhajoval zvýšené vládní výdaje v zájmu snižování nezaměstnanosti. Sám sebe dlouholetý člen Demokratické strany označoval za "horlivého keynesiánce". Ti zdůrazňovali nezbytnost státních zásahů do hospodářství, lišili se tím od monetaristů, kteří spíše preferovali samočístící mechanismy tržního hospodářství.

Tento velikán hospodářské vědy, ale i vzrůstem (měřil rovné dva metry), podporoval například zkrácení pracovního týdne a ženské hnutí, vystupoval proti válce ve Vietnamu.