"Při šetření zaměstnávání osob se zdravotním postižením narazila Národní rada na flagrantní a stále více se rozšiřující způsob obcházení zákona o zaměstnanosti, konkrétně ustanovení o náhradním plnění odebráním výrobků, či služeb od chráněných dílen," uvedl Krása.

Uvedený zákon ukládá zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci povinnost mít mezi zaměstnanci alespoň čtyři procenta osob se zdravotním postižením nebo odebrat výrobky či služby od firem, které mají více než 50 procent zaměstnanců se zdravotním postižením nebo od chráněných dílen nebo jim zadat zakázku. Pokud to nesplní, následuje finanční sankce ve formě odvodu do státního rozpočtu.

Řada firem zákon obchází

"Řada firem ovšem tento systém obchází odebráním nikoliv výrobků či služeb, ale zboží. V důsledku to znamená, že pak dochází pouze k přefakturaci standardních dodávek zboží přes chráněnou dílnu nebo dokonce účelově zřízenou chráněnou dílnu," vysvětluje princip obcházení zákona Krása.

Podle něj se tak firmy falešným náhradním plněním vyhnou nejen zaměstnávání osob se zdravotním postižením, ale i příslušné sankci směřující do státního rozpočtu, kterou by jinak musely zaplatit. "Odhadujeme, že takto ročně uniká mnoho desítek milionů korun," dodal Krása. Národní rada se proto obrátí na celní správu, "aby v rámci své kompetence (§ 82 odstavec 4 zákona o zaměstnanosti), důsledně zjišťovala, zda náhradní plnění formou odběru výrobků není pouze přefakturací zboží, a zda tím není obcházen zákon", dodal Krása.