Článek
Představa je zatím taková, že každému zaměstnanci by se odečítalo od základu daně na výdaje, které se musí vynaložit na dosažení příjmů, paušálně např. deset procent. Toto paušální procento výdajů by mimo jiné zahrnovalo náklady zaměstnance na dopravu do zaměstnání, na jeho vzdělávání, oděv, který používá při práci apod.
Jaké by to přineslo efekty pro zaměstnance, by záleželo na výši mzdy. Čím vyšší mzda, tím by byl přínos vyšší. Například zaměstnanec s hrubým příjmem 19 000 korun by měsíčně ušetřil při odečtu pojistného od celé mzdy asi 330 korun. Daňová úleva pro zaměstnance s příjmem 80 000 korun by ale činila 2230 korun měsíčně.
Čím vyšší příjem, tím větší odečet
"Je to dobrý nápad, který by měl přispět k vyšší daňové spravedlnosti, protože ostatní poplatníci takovou možnost již mají," řekla Právu náměstkyně ministra financí pro daně Dana Trezziová. Například osoby samostatně výdělečně činné, které neuplatňují výdaje v prokázané výši, si mohou daňově odečíst výdaje paušálním procentem podle druhu činnosti ve výši 40 až 80 procent, pronajímatelé ve výši 30 procent.
To, že by lidé s vyššími příjmy získali odečty více než s nižšími, je podle Trezziové v pořádku. "Tak to dnes již funguje. Poplatníci s vyššími příjmy mají i vyšší náklady," uvedla.
Definitivní názor mají Sobotkovi experti říct v červenci, případné zavedení připadá v úvahu až od ledna 2008.
Němec: ulevit v dopravě do práce
Až dosud se u nás uvažovalo o tom, že by si zaměstnanci mohli daňově odečíst aspoň náklady na dopravu do zaměstnání. Opatření mělo platit již od ledna letošního roku, ale při závěrečném hlasování ve Sněmovně neprošlo.
Minulý týden se k této myšlence vrátil ministr spravedlnosti a předseda Unie svobody Pavel Němec, který ji předložil vládě. "Uznání nákladů na dopravu za daňově odečitatelnou položku zvýší mobilitu obyvatel a jejich ochotu za prací dojíždět," vysvětlil Němec. Podle Němcova návrhu by si zaměstnanci mohli odečítat částku v paušální výši, která by byla ale různá podle vzdálenosti do práce.Výdaje spojené se zaměstnáním si zaměstnanci mohou odečítat od základu daně ve většině zemí Evropské unie, formy se však liší. Převažuje uplatnění výdajů v prokázané výši s určitými limity.