Evropská unie totiž dává členským zemím možnost zavést nové sazby buď v minimální, nebo ve výrazně vyšší úrovni. Pokud by prošel současný návrh ministerstva životního prostředí (MŽP), který pro ně připravil předseda Strany zelených Martin Bursík, čekal by Čechy cenový šok, jaký ještě v historii ČR nezažili. Do roku 2015 by platili ročně za plyn dvakrát, za elektřinu šestkrát a za uhlí dokonce osmkrát víc než dnes.

Vyplývá to z výpočtů, které včera zveřejnili ekonomové Českého vysokého učení technického (ČVUT) a Vysoké školy ekonomické (VŠE). Podle nich by připravovaná ekologická daňová reforma (EDR), jak si ji představuje MŽP, těžce dolehla zejména na venkov. Jen za elektřinu by tam lidé za devět let platili ročně o téměř 18 tisíc korun víc než dnes, obyvatelům měst by se v průměru zvýšila platba o 15 tisíc Kč.

Ekonomové Ambrozkovu ministerstvu vyčítají, že navrhuje 1,5 až třikrát vyšší sazby než požaduje EU, a zdanění by tak bylo vyšší než v okolních zemích. Reforma by zdražila české zboží a služby natolik, že by mohla být ohrožena jejich konkurenceschopnost v rámci Unie, uvedl jeden z autorů studie profesor ČVUT Oldřich Starý. Dodal, že výše zdanění se odvíjí pouze od vstupní suroviny, např. uhlí, ale nezohledňuje, jak kvalitní technologií je zpracována. Nezvýhodňuje tak ty, kteří používají ekologicky šetrnější postupy.

O kolik vzroste cena elektřiny po zavedení ekodaně v Kč
rok na venkově ve městě
2007 2 954 2 515
2009 5 800 4 938
2011 9 631 8 199
2013 13 458 11 457
2015 17 675 15 047
Zdroj: Studie ČVUT a VŠE

Sociálně slabí doplatí nejvíce

Roční náklady domácností na plyn by na venkově vzrostly v roce 2015 až o čtyři tisíce a na hnědé uhlí až o více než 68 tisíc korun proti nynějšímu stavu.

"Nejvíce budou novou daní postiženy domácnosti s individuálním vytápěním hnědým uhlím, přesto lze pochybovat, zda většina domácností změní způsob vytápění, například na plyn. Rozdíl v současných ročních nákladech mezi nimi je mezi šesti a sedmi tisíci korunami ročně, což není změnou ekologické daně pokryto," uvádí se ve studii.

Nejvíce by Bursíkův návrh ekologické daňové reformy zdražil energie důchodcům a dalším sociálně slabým skupinám, které nebudou schopny přejít na modernější technologie a čistší zdroje energie. Naopak nejméně by se zavedení EDR dotklo osob samostatně výdělečně činných.

Ekonomům vadí i přerozdělování peněz v rámci rozpočtu. Ekologická daňová reforma má být totiž podle ministerstva životního prostředí výnosově neutrální. Peníze z ní by tak měly být použity na snížení daní přímých. Nejčastěji je zmiňována možnost snížení sociálního pojištění. Experti ale nevěří, že neutralita bude dodržena.

Vyšší daň i na stará auta

EU požaduje, aby silniční daň za necelé dva roky neplatili jen podnikatelé jako dosud, ale každý. Reforma by měla citelně zasáhnout zejména majitele starších a ekologicky náročných vozů. Jejich zdanění by mělo být v tomto ohledu nejvyšší. V ČR je přitom průměrné stáří vozu podle údajů Centrálního registru vozidel 17,36 roku. Jen vozů Škoda 105 a 120 jezdí přes 400 tisíc.

Ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) již dříve prohlásil, že vláda EDR do voleb schválit nestihne. Stejně v pondělí reagovala i mluvčí MŽP Karolína Šůlová. "Problematiku bude muset řešit až příští vláda," konstatovala.

Pokud se Strana zelených dostane do Poslanecké sněmovny a stane se součástí vládní koalice, bude bezpochyby tlačit na vyšší sazby ekodaní, než je Česko povinno od 1. ledna 2008 zavést.