Z ambasád potom jdou tyto údaje přímo do databází Americké agentury pro mezinárodní rozvoj USAID a do amerického úřadu pro rekonstrukci a humanitární pomoc ORHA.

"Je jasné, že to podstatné a asi rozhodující bude záviset na schopnostech našich firem navázat kontakty přímo s velkými americkými firmami," řekl dnes na briefingu český velvyslanec v USA Martin Palouš. Největší šance mají přitom firmy s předchozími zkušenostmi z Iráku. "Je jeden případ, který vypadá velice zajímavě," naznačil.

Reálnou vidinu subdodávek do Iráku nedávno vyjádřila společnost Technoexport, která má dokumentaci k 60 procentům tamních rafinerských kapacit, které v minulosti vystavěla. Na zahájení přímé spolupráce českých a iráckých podniků podle velvyslankyně ČR v Kuvajtu Jany Hybáškové ještě nenastal čas.

Větší šance na úspěch budou mít podle velvyslance v Londýně Štefana Füleho české podniky při soustředění se na užší část jihoiráckého území v okolí Basry. Na projekty českých firem v Iráku vláda v nejbližších třech letech vyčlenila 520 milionů korun. Výběrová komise má vzniknout do konce května, takže od června by již firmy mohly nabízet projekty. "My nebudeme v žádném případě zdržovat, prodlužovat hodnocení," zavázal se nedávno na dotaz ČTK ministr průmyslu a obchodu Milan Urban.

Konečný verdikt potom vynese vláda. Uvedené prostředky nejsou podle ministra primárně určeny na financování vývozů zboží, ale měly by spíše sloužit pro vyslání a pobyt odborníků firem v Iráku. Nevyloučil však ani subvence některých dodávek.