"Mezi Lipskem a Drážďany už vlaky jezdí rychlostí přes 200 kilometrů v hodině. Chápu snahu Saska prodloužit tuto trať až do Prahy. Šlo by ale o finančně velmi náročný projekt, na nějž Česká republika peníze nemá. Financovat by se to muselo z prostředků Evropské unie," řekl v pondělí Právu náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek.

Přispět by musela Evropská unie

Jak Kocourek potvrdil, v Česku jsou už vytipovány trasy budoucích vysokorychlostních tratí. Na pozemky, jimiž by měly procházet, existují stavební uzávěry. "Kraje na nás tlačí, aby se o těchto uzávěrách definitivně rozhodlo, protože na územích, jichž se blokace týká, nemohou nic budovat. Je to ale spíše otázka pro Evropskou unii. Jestliže EU řekne, že chce mít vysokorychlostní železniční spojení mezi Vídní a Berlínem přes Česko, nebudeme proti," uvedl Kocourek. Největší saské město Lipsko se uchází o uspořádání letních olympijských her v roce 2012. Dokonalejší dopravní síť má zvednout šanci, že mu Mezinárodní olympijský výbor hry přiklepne.

Drážďany s Prahou už spojuje první železniční koridor (Děčín-Břeclav), jehož modernizace bude dokončena v roce 2004 a vyžádá si přes 36 miliard korun. Umožní ovšem rychlost maximálně 160 km/h. Na dotaz Práva, zda koridor nelze přestavět na vyšší rychlosti, odpověděl mluvčí Českých drah (ČD) Petr Šťáhlavský: "To možné není. Z Drážďan do Prahy by se skutečně musela postavit zcela nová trať, přímější než první koridor. Je totiž nutné, aby se zcela vyhnula obydleným místům. Měla by také mnohem více tunelů než dnešní tratě, na nádražích speciální nástupiště a po celé trase by nesmělo být žádné úrovňové křížení se silničními komunikacemi."

První souprava přijde v červnu

České dráhy si pro první koridor objednaly sedm rychlovlaků za celkem 4,37 miliardy korun. Tyto sedmivozové soupravy pro ně vyrábí italský Alstom Ferroviaria v závodech u Milána a v Saviglianu. "První rychlovlak dostaneme již za necelý měsíc. Veřejnosti ho představíme 14. června na výstavě v Ostravě, pak projde náročnými provozními zkouškami. Do pravidelného provozu s cestujícími bude nasazen v příštím roce," informoval Šťáhlavský.

Elektrická třísoustavová sedmivozová jednotka řady 680, jak zní odborný název rychlovlaku, je konstruována na až 253 kilometrů v hodině. Využitelná by tedy byla i pro zmíněnou vysokorychlostní trať Drážďany-Praha. Na zmodernizovaném koridoru však může jet nanejvýš 160 km/h. Mezi Děčínem a Břeclaví budou jezdit i běžné rychlíky a nákladní vlaky. Při vyšší rychlosti by proto bylo prakticky nemožné zkoordinovat jízdní řád. Rychlovlaky ČD přesto už v roce 2004 podstatně zkrátí cestovní doby.

Porovnání cestovních dob (hodiny : minuty)
úsek před modernizací po dokončení
Praha - Berlín 4:49 3:24
Praha - Děčín 1:47 1:15
Praha - Ostrava 4:20 3:13
Praha - Brno 3:01 2:06
Praha - Vídeň 4:50 3:35
Ostrava - Vídeň 3:46 2:36
Zdroj: ČD

Zatímco expresní autobus dnes jede z Prahy do Berlína šest a půl hodiny a vlak vyšší kvality EuroCity téměř pět hodin, rychlovlak to zvládne za tři hodiny dvacetčtyři minut a z Prahy do Vídně za tři a půl hodiny. ČD plánují, že jejich rychlovlaky budou v dohledné době jezdit i do Hamburku, Budapešti, Bratislavy a Košic. Zájem o jejich služby projevila také švýcarská železnice. A až bude dokončen čtvrtý železniční koridor, s čímž se počítá v roce 2008, dočkají se rychlovlaků i cestující mezi Prahou a Českými Budějovicemi.

Německo uspíší i propojení dálnic

Ministr dopravy Milan Šimonovský požádal v dubnu spolkového ministra dopravy, stavebnictví a bytové výstavby Manfreda Stolpeho, aby Německo umožnilo Českým drahám pro jejich rychlovlaky využívat železniční síť SRN. Stolpe zase Šimonovského ujistil, že za jednu z priorit považuje urychlené propojení německé dálniční sítě s českou. SRN má nyní se svými sousedy dvacet osm hraničních přechodů, propojených z obou stran dálnicemi. S Českem však zatím ani jediný.

První vlaštovkou by měl být přechod Krásný Les, kde se hraničním mostem spojí v roce 2005 německá dálnice A17, budovaná od Drážďan, s českou D8 (Praha-Ústí nad Labem). Německo je podle Stolpeho připraveno dokončit v letech 2005 a 2006 také dálniční napojení z Rozvadova, kde nyní končí česká dálnice D5, k Amberku. Motoristé se pak dostanou po dálnici z Prahy až do Paříže.