Komise dospěla k závěru, že Nomura byla s neoddlužením banky dopředu minimálně smířena. Zástupci japonské banky ale takovou interpretaci tehdejších dohod odmítají.

"Z vyjednávání o změně privatizačních podmínek mezi rozhodnutím Klausovy vlády a finálním rozhodnutím kabinetu Josefa Tošovského logicky vyplývá, že Nomura měla jasnou informaci o tom, že vláda není připravena IPB oddlužit," řekl Kalousek. Přitom právě kvůli nerovnému zacházení s IPB při oddlužování bankovního sektoru prohrála ČR minulý týden mezinárodní arbitráž v Londýně a hrozí jí rekordní, až 40miliardová sankce.

Původní podmínky prodeje IPB dohodla vláda Václava Klause, ta však v roce 1997 padla. Ve špatné situaci, v níž se ekonomika tehdy nacházela, chtěla Nomura podle Kalouska podmínky privatizace změnit. Klausova vláda podle něj podmínila prodej státního podílu v druhé největší české bance tím, že Nomura bude strategickým partnerem a Fond národního majetku (FNM) bude mít předkupní právo ve chvíli, kdy bude chtít Nomura některá aktiva IPB prodávat.

"Vláda Tošovského ale přistoupila na změkčení privatizačních podmínek a souhlasila s tím, že investor v IPB bude tzv. portfoliový, nikoli strategický," dodal Kalousek. Tím se, zjednodušeně řečeno, Nomura vyhnula případným závazkům, které mohla obsahovat privatizační smlouva. O oddlužení IPB poté kabinet už neuvažoval.

Nomura ovšem odmítá, že neoddlužení IPB státem akceptovala. "Nomura odmítá tvrzení, že věděla o tom, že stát nepodpoří IPB jako ostatní velké banky. Není pravda, že Nomura na to byla upozorněna v souvislosti s nízkou cenou akcií IPB, které od státu odkupovala," řekl Právu mluvčí Nomury Jiří Hrabovský.