Hlavní obsah

V ČR bude více modifikovaných potravin

V České republice bude letos oseto zřejmě až desetinásobně více plochy s geneticky modifikovanou kukuřicí než v loňském roce. Farmáři mohli geneticky upravenou kukuřici pěstovat v ČR poprvé loni a tuto možnost využilo přes 50 zemědělců na ploše 270 hektarů. Ve středu to řekl konzultant poslanců Sněmovny v oblasti zemědělství a bývalý poslanec Miroslav Tyl na tiskové konferenci v Akademii věd k výročí deseti let geneticky modifikovaných plodin v zemědělství ve světě.

Článek

Podobně výrazný nárůst očekává i Miluše Kusendová, ředitelka pro vnější vztahy společnosti Monsanto. Tato firma se pohybuje na trhu GMO plodin. "Takzvaná Bt kukuřice by měla být na ploše dvou až tří tisíc hektarů," řekla ve středu Kusendová.

Podle zástupce ministerstva zemědělství se ale zatím nedá přesně říct, na jaké ploše se upravená kukuřice objeví, neboť zemědělci zatím dělají plány na letošní rok. "V letošním roce nárůst bude, ale těžko odhadnout, jestli to bude o 50 nebo 150 procent," řekl na konferenci Ivan Branžovský z ministerstva zemědělství.

Loni farmáři zaseli modifikovanou plodinu zejména na jižní Moravě a ve Středočeském kraji. Modifikovanou rostlinu, konkrétně Bt kukuřici odolnou vůči škůdci zavíječi, mohli použít poprvé.

Podle ministerstva zemědělství se Česko loni řadilo výměrou geneticky modifikované kukuřice na páté místo v EU. S plochou asi 50 000 hektarů drží prvenství Španělsko. Následuje Portugalsko, kde upravené kukuřice zaujímaly přibližně 750 hektarů, Francie s 500 hektary a Německo s 360 hektary. Největším producentem ve světě jsou Spojené státy s 49,8 miliónu hektaru za loňský rok, následuje Argentina, Brazílie, Kanada a Čína.

Anketa

Koupili byste si geneticky modifikovanou potravinu?
Ano, věřím že je zdravotně nezávadná
24,7 %
Ne, myslím si, že jsou GMO nebezpečné
75,3 %
Celkem hlasovalo 886 čtenářů.

Co je GMO

Vznik geneticky modifikovaného organismu (GMO) připomíná rozstříhání a slepení filmového pásu.

Představte si několik stovek roliček rozprostřených na louku - to je DNA, tedy kyselina deoxyribonukleová, nositelka genetické informace.

Biotechnolog vezme jedno z těch desítky tisíc políček a rozstřihne jej. Do prázdné mezery poté vloží gen/políčko filmu z jiného organismu, o němž ví, že rostlině přinese určitou vlastnost, například odolnost vůči hmyzím škůdcům, virovým nebo plísňovým chorobám.

Zdroj: Monsanto

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám