Pokud bude Dostál stejně úspěšný i dalších měsících, pak občané, kteří vlastní rozhlasový přijímač, zaplatí od letošního listopadu 45 korun, a za televizní přijímač pak 95 korun. To je o osm resp. 20 korun více, než dosud. Podle nových pravidel by se už poplatky nezvyšovaly napříště zdlouhavou cestou přijetí zákona, ale při dosažení tříprocentní inflace by mohla rozhodnout o růstu poplatků vláda.

Podle Dostála půjde "v denním rozpočtu každé domácnosti o nárůst o70 haléřů denně na jeden přijímač u televizního poplatku ao30 haléřů denně u poplatku rozhlasového". Jak dodal, ve hře byla ještě varianta, při níž by postupně z ČT zmizela reklama vůbec a poplatek za přijímač by se zvýšil mnohem výrazněji. Vláda však zvolila cestu, při níž reklama zůstane v ČT zachována a její podíl se naopak zvýší z jednoho procenta vysílacího času na tři. Toto rozšíření nepůjde ale na úkor jiných programů, protože televize se musí vejít do desetiprocentního limitu určeného reklamě a teleshopingu.

Zákon zároveň zpřísňuje podmínky pro osvobození od placení poplatků tím, že nárok na úlevu ze sociálních důvodů bude muset občan po půl roce znovu prokazovat. Ke skupinám, které nemusejí platit vůbec, tedy např. armádě či policii mají přibýt i hasiči. Druhý zákon, který se podařilo včera Dostálovi obhájit, mění postavení generálního ředitele ČT a Rady ČT.

ODS návrh koalice ztrhala

Oba návrhy podrobili ostré kritice opoziční poslanci. U poplatků jim vadilo především neprůhledné hospodaření ČT, kterou nazvala Kateřina Dostálová (ODS) bumbrlíčkem krmeným vydatně ministrem kultury. Podle ní stát získává miliardy pro ČT v podstatě zvyšováním daně. "Budeme občany nutit - i ty, kteří nesledují ČT - opět aby platili," řekla.

Petr Pleva (ODS) odmítl Dostálovo tvrzení, že zákon o ČT má posílit její nezávislost: "Účelem tohoto zákona je zestátnění České televize a naprostá závislost ČT na vládní koalici," prohlásil Pleva. Podle něho k tomu povede navrhovaná změna jmenování Rady ČT, která má dohlížet na činnost veřejnoprávní televize. "Volba bude totiž udělána tak, že v radě mohou být pouze lidé, kteří budou v dobrých vztazích s vládní koalicí," protestoval Pleva proti návrhu, aby patnáct členů rady volila z třetiny Sněmovna, z třetiny Senát a zbývající část aby náležela premiérovi.

Proti tomuto řešení se postavila také Dostálová. Upozornila, že v původním návrhu byl tím ústavním činitelem, který měl získat pravomoc volit a odvolávat třetinu Rady ČT, prezident. Dostálová proto ČSSD obvinila, že poté, co byl zvolen Václav Klaus, najednou návrh změnila ve prospěch vládní koalice.

Opozice kritizovala i to, že Rada ČT se z nezávislého orgánu má stát orgánem samotné televize. Na nesouhlas narazil u návrh, aby se radou odvolaný generálního ředitel mohl obrátit na soud. "Určitě by si takové postavení přáli všichni manažeři v našem státě, protože to je opravdu postavení výjimečné - mít manažerské výhody, manažerský plat a k tomu ještě zaměstnaneckou ochranu. Je to skutečně velmi báječné postavení," komentoval návrh Pleva. Stejné právo na soudní ochranu by podle předlohy měli dostat i členové rady.