"Tato zima je pro nás opravdu jedna z nejhorších," potvrdil Právu tiskový mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) Jan Hoření.

Například 28. prosince najely vozy údržby celkem 30 tisíc výkonových kilometrů a na ošetření kalamitního stavu vozovek použily během tohoto jediného dne chloridy za pět miliónů korun. Podobně náročné to pro silničáře nezřídka bylo i v lednu a první polovině února.  

Celkový rozpočet ŘSD na údržbu a drobné opravy dálnic a silnic prvních tříd činí letos tři miliardy korun. "Analýzu stavu komunikací po zimě provedeme až v březnu. Už dnes to ale vypadá tak, že budeme muset ministerstvo dopravy požádat o dodatečný příspěvek na opravy vozovek ve výši 1,2 miliardy korun," sdělil Hoření.

Prostředky jen na záplatování děr

I v případě, že zmíněnou miliardu silničáři skutečně dostanou, vystačí jim pouze na záplatování děr. "Jsme si vědomi, že mnohé komunikace by potřebovaly položit nové koberce. Musíme však být realisty a žádat navíc jen reálnou sumu," konstatoval Hoření.  

Celkový stav komunikací se tedy v Česku ani letos nezlepší. Nemohou za to jen škody, které způsobuje letošní dlouhá zima, ale dlouhodobý nedostatek peněz na opravy.  

"Celý systém oprav a údržby silnic je dlouhodobě podfinancován. Bylo by potřeba mnohem více peněz, pak by děr na silnicích ubylo," řekl už dříve Právu výkonný ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Pavel Švagr.  

Zatímco v roce 1998 nevyhovovalo v Česku 24,9 procenta z 6 095 kilometrů silnic první třídy, loni již přes čtyřicet procent. Běžné jsou vyjeté koleje na vozovkách, díry, deformace a trhliny. A ještě zoufaleji jsou na tom silnice druhé a třetí třídy. V havarijním stavu je více než polovina z 48 803 kilometrů těchto vozovek. Zejména starší silnice jsou plné děr. Způsobila to voda, která s táním sněhu vtekla spárami do asfaltu a po následném zmrznutí ho roztrhala.

"Teď se díry začnou objevovat v ještě větším rozsahu," očekává ředitel jihomoravské správy a údržby silnic Jan Zouhar. SFDI v předchozích letech požadoval, aby na opravy komunikací šlo podstatně více peněz z daně z pohonných hmot. To ale neprošlo a šanci takový požadavek nemá ani nyní. Trvalou změnu k lepšímu tedy může přinést až zavedení mýtného na 2100 kilometrech dálnic, rychlostních komunikací a silnic první třídy, s nímž vláda počítá od 1. ledna 2007.