Senátoři například do zákona vložili ustanovení, podle něhož veřejný zájem na vyvlastnění musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek (ČSSD) s tím souhlasil. Ministr již dříve řekl, že vyvlastnění je chápáno jako krajní zásah do vlastnictví.

Zákony by měly umožnit například i obecnímu zastupitelstvu rozhodovat o veřejné prospěšnosti pro vyvlastnění stavby či nemovitosti. Veřejně prospěšné by tak mohlo být označeno cokoli, co slouží rozvoji obce.

Horní komora také do zákona vložila pasáž, podle níž se má vyvlastňovací řízení v zásadě řídit pravidly správního řádu. Budou tím podle Jitky Seitlové (za hnutí Nezávislí) řešeny námitky odpůrců normy k postavení účastníků řízení, omezení jejich práv nebo způsobu odvolání.

Majitel vyvlastněné nemovitosti by měl mít podle další senátorské úpravy nárok na její vrácení, pokud se v tříleté lhůtě na takovém pozemku nezačne například se stavbou ve veřejném zájmu.

Senátoři rovněž související novelou doplnili povinnost vyvlastnění za náhradu i do stavebního zákona. Vyvlastňovaní tak mají mít podle obou zákonů nárok i na náhradu doprovodných nákladů, například na stěhování.