Portugalsko a Španělsko od května zruší omezení pro nováčky

Podle Špidlovy bilanční zprávy, podložené několika statistikami, je totiž mobilita pracovníků ze střední a východní Evropy pro Unii přínosem, noví pracovníci pomohli řešit nedostatky na trhu práce a přispěli ke zlepšení hospodářských výsledků bloku.

Ochotu k otevření svých pracovních trhů zatím kromě Británie, Irska a Švédska, které omezení ani nikdy nezavedly, naznačili zatím jen Španělé, Portugalci, zvažují to i Finové. 

"Volný pohyb pracovníků je jednou ze čtyř základních svobod EU. Tato zpráva ukazuje, že volný pohyb pracovníků nenarušuje trh práce EU-15. Právě naopak, jednotlivé země i Evropa jako celek z něj měly užitek," zdůraznil Špidla.

Liché jsou podle něj obavy, že otevření pracovních trhů povede k přílivu levnější pracovní síly. Podle statistik totiž státní příslušníci nových členských států (EU-10) představovali v loňském roce méně než 1 procento pracovní síly ve všech zemích kromě Rakouska (1,4 procenta) a Irska (2 procenta), které tak zaznamenalo největší příliv pracovníků. To přispělo k jeho velmi dobrým hospodářským výsledkům.

Ukázalo se také, že pracovníci z nových zemí jezdí do západní Evropy pracovat, nikoli využívat sociálních výhod. Navíc obsazují místa tam, kde se lidí nedostává. Migrace za prací nevedla ani k "odlivu mozků" z nových zemí, jak se obávaly především pobaltské státy. Z jejich občanů, kteří pracují ve "staré" EU, má 22 procent vyšší vzdělání, 57 procent střední a 21 procent nižší kvalifikaci.

Špidlova zpráva sice neobsahuje přímé rady vládám, vyznívá však jasně ve prospěch ukončení přechodného období. Potvrzuje ovšem zároveň, že pokud si to přejí, mohou podle smlouvy o přistoupení v restrikcích pokračovat ještě tři roky, případně další dva navíc.

Bez omezení se mohou Češi a ostatní nováčci ucházet o práci jen v Británii, Irsku a ve Švédsku. Například do Británie přišlo od května 2004 na 290 tisíc pracovníků z nových členských zemí. Největší podíl tvoří Poláci a Litevci.

Podle celkových statistik nejvíce nováčků směřuje do manuálních povolání, do administrativních prací a do pohostinství a turistiky. Asi 22 procent občanů nových členských zemí pracuje jako pomocní dělníci v továrnách, sedm procent jako pomocníci v kuchyni, šest procent jako baliči a po pěti procentech jako pomocníci na farmách, uklízeči nebo jiní domácí zaměstnanci, servírky, barmani nebo číšníci a pomocníci ve skladech.

Několik tisíc lidí se uplatnilo jako řidiči ve veřejné dopravě. Ve zdravotnictví získalo práci asi 10 tisíc lidí z nových členských zemí, i když z toho jen asi 300 jako lékaři. Zhruba pětina lidí z nových členských zemí získala práci v Londýně.

I přes výčet výhod, které komise vyjmenovala, se ale seznam zemí s otevřeným pracovním trhem moc neprodlouží. Vlády dvanáctky "uzavřených" států mají sice čas s konečným verdiktem do dubna, z dosavadních náznaků vyplývá, že o ukončení omezení uvažuje jen Finsko, Španělsko a Portugalsko. Naopak SRN a Rakousko oznámily, že budou v restrikcích pokračovat.

V mnoha západoevropských zemích je totiž rozhodování o této věci složitou vnitropolitickou otázkou, protože v sázce je více psychologie domácího obyvatelstva než objektivní ekonomické argumenty. Veškerá pracovní omezení by měla padnout nejpozději v roce 2011.