Podle Špidlovy bilanční zprávy, podložené několika statistikami, je totiž mobilita pracovníků ze střední a východní Evropy pro Unii přínosem, noví pracovníci pomohli řešit nedostatky na trhu práce a přispěli ke zlepšení hospodářských výsledků bloku.

Ochotu k otevření svých pracovních trhů zatím kromě Británie, Irska a Švédska, které omezení ani nikdy nezavedly, naznačili zatím jen Španělé, Portugalci, zvažují to i Finové. 

"Volný pohyb pracovníků je jednou ze čtyř základních svobod EU. Tato zpráva ukazuje, že volný pohyb pracovníků nenarušuje trh práce EU-15. Právě naopak, jednotlivé země i Evropa jako celek z něj měly užitek," zdůraznil Špidla.

Liché jsou podle něj obavy, že otevření pracovních trhů povede k přílivu levnější pracovní síly. Podle statistik totiž státní příslušníci nových členských států (EU-10) představovali v loňském roce méně než 1 procento pracovní síly ve všech zemích kromě Rakouska (1,4 procenta) a Irska (2 procenta), které tak zaznamenalo největší příliv pracovníků. To přispělo k jeho velmi dobrým hospodářským výsledkům.

Ukázalo se také, že pracovníci z nových zemí jezdí do západní Evropy pracovat, nikoli využívat sociálních výhod. Navíc obsazují místa tam, kde se lidí nedostává. Migrace za prací nevedla ani k "odlivu mozků" z nových zemí, jak se obávaly především pobaltské státy. Z jejich občanů, kteří pracují ve "staré" EU, má 22 procent vyšší vzdělání, 57 procent střední a 21 procent nižší kvalifikaci.

V Británii vedou Poláci

Špidlova zpráva sice neobsahuje přímé rady vládám, vyznívá však jasně ve prospěch ukončení přechodného období. Potvrzuje ovšem zároveň, že pokud si to přejí, mohou podle smlouvy o přistoupení v restrikcích pokračovat ještě tři roky, případně další dva navíc.

Bez omezení se mohou Češi a ostatní nováčci ucházet o práci jen v Británii, Irsku a ve Švédsku. Například do Británie přišlo od května 2004 na 290 tisíc pracovníků z nových členských zemí. Největší podíl tvoří Poláci a Litevci.

Podle celkových statistik nejvíce nováčků směřuje do manuálních povolání, do administrativních prací a do pohostinství a turistiky. Asi 22 procent občanů nových členských zemí pracuje jako pomocní dělníci v továrnách, sedm procent jako pomocníci v kuchyni, šest procent jako baliči a po pěti procentech jako pomocníci na farmách, uklízeči nebo jiní domácí zaměstnanci, servírky, barmani nebo číšníci a pomocníci ve skladech.

Několik tisíc lidí se uplatnilo jako řidiči ve veřejné dopravě. Ve zdravotnictví získalo práci asi 10 tisíc lidí z nových členských zemí, i když z toho jen asi 300 jako lékaři. Zhruba pětina lidí z nových členských zemí získala práci v Londýně.

I přes výčet výhod, které komise vyjmenovala, se ale seznam zemí s otevřeným pracovním trhem moc neprodlouží. Vlády dvanáctky "uzavřených" států mají sice čas s konečným verdiktem do dubna, z dosavadních náznaků vyplývá, že o ukončení omezení uvažuje jen Finsko, Španělsko a Portugalsko. Naopak SRN a Rakousko oznámily, že budou v restrikcích pokračovat.

V mnoha západoevropských zemích je totiž rozhodování o této věci složitou vnitropolitickou otázkou, protože v sázce je více psychologie domácího obyvatelstva než objektivní ekonomické argumenty. Veškerá pracovní omezení by měla padnout nejpozději v roce 2011. 

Podíl nováčků na pracovním trhu EU-15 (údaje v procentech)
Belgie 0,2
Dánsko bez údajů
Německo 0,7
Řecko 0,4
Španělsko 0,2
Francie 0,1
Irsko 2,0
Lucembursko 0,3
Nizozemsko 0,1
Rakousko 1,4
Portugalsko bez údajů
Finsko 0,3
Švédsko 0,2
Británie 0,4
Itálie bez údajů
Zdroj:Právo