Evropská komise dále ve své zprávě uvedla, že volný pohyb pracovníků od rozšíření v roce 2004 měl příznivý dopad. Podle zprávy pracovníci z nových členských států pomohli řešit nedostatky na trhu práce a přispěli ke zlepšení hospodářských výsledků v Evropě.

Dále podle zprávy země, které nezavedly od května 2004 omezení (Spojené království, Irsko a Švédsko), dosáhly vysokého hospodářského růstu, poklesu nezaměstnanosti a zvýšení zaměstnanosti.

Co se týče dvanácti zemí EU, které uplatňují přechodná opatření, pracovníci, kterým se podařilo získat legální přístup na jejich trhy práce, se do těchto trhů bez potíží začlenili. Z dostupných údajů však vyplývá, že tyto země musely čelit nežádoucím vedlejším účinkům, zejména většímu výskytu nehlášené práce a falešné samostatné výdělečné činnosti.

Špidlův dokument sice neobsahoval výslovné doporučení, ale vyzněl jako obhajoba rychlého uvolnění bariér.

Doposud své trhy otevřely jen tři země

Své trhy pro občany Česka, Polska, Slovenska, Maďarska, Slovinska a tří pobaltských států prozatím otevřely jen Británie, Irsko a Švédsko. Zbylých dvanáct starých členů se musí do 1. května rozhodnout, zda budou v restrikcích pokračovat, či zda své trhy otevřou. Už nyní ale čelí silným tlakům.

Němci a Rakušané nicméně již naznačili, že jejich bariéry nepadnou. Naopak Dánsko, Finsko, Nizozemsko, Belgie, Portugalsko a Španělsko o jejich zrušení uvažují. Ostatní, například Francie a Řecko, možná uvolní limity jen pro některá odvětví a zvýší kvóty pro udělování pracovních povolení.

Dosavadní restrikce jsou ale z hlediska evropského práva anomálií: oklešťují jednu z klíčových zásad smluv o EU, jíž je volný pohyb osob. EK má povinnost dohlížet na dodržování těchto smluv na celém území Unie, musí proto usilovat o zrušení bariér. 

Odbory i byznys jsou pro uvolnění

Jasný nesouhlas s bariérami vyslalo nedávno i Evropské odborové hnutí (ETUC), které odhlasovalo ukončení restrikcí. Proti byly pouze rakouské a německé odbory. "Uvolnění pracovního trhu je mnohem efektivnější, než pracovní omezení, která stejně nefungují dobře a ve státech, které je zavedly, vedou k černému obchodu na trhu práce," vysvětlil šéf ETUC John Monk v listu Financial Times. 

K apelu na zrušení omezení se přidaly i podnikatelské kruhy. "Mobilita a pružnost pracovních trhů jsou přitom zásadní prvky lisabonské strategie, jíž chce EU dosáhnout vyšší konkurenceschopnosti," poznamenal list European Voice.

Otevření pracovních trhů je v řadě států citlivým politickým tématem. Obyvatelé se obávají záplavy pracovníků z nových zemí. Statistiky přitom ukazují, že k tomu přílivu nedojde.

V případě Švédska, které omezení nezavedlo, přišlo méně pracovníků, než se čekalo,v Británii a Irsku zaplnili migranti z nových zemí místa, o něž nebyl zájem, vyrovnali nedostatek kvalifikovaných sil a pomohli rozmachu ekonomiky.

V Irsku sílí kritika

Kritičtěji se k pracovníkům z "Východu" staví Irové. Naprostá většina z nich by chtěla ve své zemi méně pracujících z nových zemí Unie. Podle průzkumu listu Irish Times téměř 80 procent obyvatel je pro zavedení určitých pracovních omezení.

Irsko se přitom může pochlubit jednou z nejnižších nezaměstnaností v EU a jeho ekonomika je z velké části založena na přílivu sil ze zahraničí. Obyčejní Irové však soudí, že kvůli pracovníkům z nových členských států je pro ně samotné daleko těžší nalézt práci- i proto, že zahraniční zaměstnanci zpravidla vystačí s nižším platem.

 

Jak jednotlivé země EU přistupují k otevření svých pracovních trhů
země stav otevření pracovních trhů
Británie, Irsko, Švédsko pracovní trh otevřely 1. května 2004
Dánsko, Finsko, Nizozemsko, Belgie, Portugalsko, Španělsko uvažují o ukončení přechodného období
Německo, Rakousko chtějí prodloužit přechodná období
Francie, Řecko zvažují navýšení kvót pro udělování pracovních povolení
Itálie, Lucembursko prozatím se nevyjádřily
zdroj:Právo