Experti se shodují, že trend oslabování dolaru bude ještě nějaký čas trvat. Úrokové sazby v USA jsou poloviční než v Evropě, a tak úrokový diferenciál přesunuje část kapitálu do starého kontinentu. Export amerického zboží je nyní zvýhodněn, ale evropští vývozci naříkají. Podle expertů lepší výsledky amerického vývozu mohou pomoci také růstu na akciovém a dluhopisovém trhu v USA. Připomínají, že právě v jednom z posledních období propadu hodnoty amerického dolaru v letech 1985 až 1986 akciový trh výrazně posílil, a to až o 43 procent.

Dlouhodobé oslabování dolaru však může vyvolat krizi, tvrdí ekonomové. Především jde o to zabránit deflačnímu vývoji a vyvarovat se situaci Japonska v posledních 12 letech. USA jsou nyní největším světovým dlužníkem, který dluží tři bilióny dolarů, což se rovná síle spojených ekonomik Francie a Německa. Deficit běžného účtu USA již překročil 6 procent HDP a zřejmě zakrátko dosáhne 7 procent. USA nyní poprvé platí zahraničním vlastníkům více, než jsou schopny získat ze svých aktiv v zahraničí, uvedl časopis BusinessWeek. Centrální banky zemí jihovýchodní Asie prudce zvyšují podíl svých rezerv v eurech z loňských 10 procent na letošních předpokládaných 20 procent.

Americké akciové trhy zahájily v pátek obchodování růstem po příznivých zprávách od výrobce počítačů Gateway a výrobce polovodičů nVidia. To pomohlo i evropským burzám, které předtím oslabovaly. O 4,5 procenta zpevnil nizozemský maloobchodní řetězec Ahold po zprávě, že jeho zisky dávají šanci společnosti vybřednout z důsledků aféry se špatným účetnictvím.

Pražská burza v pátek oslabila, index PX 50 klesl o 0,65 procenta na 536,1 bodu. Nejvíce ztratily cenné papíry peněžních ústavů, Erste Bank o 1,23 procenta na 2240 Kč, Komerční banka o 1,03 procenta na 2019 Kč.