Rodinné finance: Výplaty za leden s nižší daní

Lze tím i zkontrolovat, zda mzdová účtárna zvládá přechod na novinky dobře a neudělala chybu.

Připomeňme nejprve, že se od 1. ledna snižují dvě sazby daně - u prvního pásma z 15 na 12 procent a druhého z 20 na 19 procent - a že se rozšiřuje první daňové pásmo. Do prvního pásma dosud spadaly roční příjmy od nula do 109 200 korun, nově do 121 200 korun.

Snížení sazeb a rozšíření prvního daňového pásma příznivě pocítí všichni poplatníci, bez ohledu na výši příjmů. Jde o to, že i když má někdo příjem třeba 600 000 ročně (50 000 měsíčně), tak část příjmů se zdaní 12 %, část 19 %, část 25 a část 32 procenty. Máme tedy celkem čtyři daňová pásma.

Od ledna byly rovněž některé nezdanitelné částky (na poplatníka, na vyživovaného manžela či manželku, na invalidní důchodce a studenty) převedeny na slevy na dani. Zatímco nezdanitelné částky snižovaly základ daně, slevy na dani se odečtou až od vypočtené daňové povinnosti. Důsledkem toho je, že i beze změny platu všem zaměstnancům stoupne daňový základ. To ale není rozhodující, důležité je, jaká bude výsledná daň po odečtení slev.

Nezdanitelné částky i slevy na dani mají jednu společnou nevýhodu. Někteří lidé mají tak nízké příjmy, že jejich výhod mohou využít jen částečně.

Daňové zvýhodnění na vyživované děti - 6000 korun ročně, 500 korun měsíčně, které známe z našich výplat již od ledna 2005, má naopak tu výhodu, že o něj nikdy člověk nepřijde. Nejčastěji se uplatní jako sleva na dani, ale pokud má někdo příliš nízké příjmy, tak mu mzdová účtárna, potažmo stát, daňové zvýhodnění vyplatí ve formě daňového bonusu. Běžné jsou i kombinace slevy na dani a daňového bonusu.

Ten, kdo si bude počítat výplatu, by měl vědět důležitou věc: Od zálohy na daň vypočtené z daňového základu se nejprve odečítají slevy na dani a až nakonec daňové zvýhodnění na děti. Přitom měsíční slevy na dani lze odečíst maximálně do výše vypočtené zálohy. Příklad: Zaměstnanci s nízkými příjmy vyjde měsíční záloha na daň (bez uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění na děti) 500 korun. Nemůže si tedy na sebe odečíst plnou základní slevu 600 korun, ale jen 500 korun. Jeho daňová povinnost pak bude nulová.

Mzdová účtárna (stát) mu navíc vyplatí bonus na děti. Při dvou dětech 1000 korun. Daňový bonus ale může získat jen ten zaměstnanec, jehož mzda dosáhne alespoň poloviny minimální mzdy, to je 3785 korun (poloviny ze 7570 korun).

Některé slevy na dani se nemohou uplatnit každý měsíc, ale jen jednou ročně. Jde o slevu na manžela (manželku), která nemá vlastní zdanitelné příjmy vyšší než 38 040 korun ročně, a dále o slevu u starobního důchodce (7200 korun ročně), jehož důchod nedosahuje částky 38 040 korun ročně.

Velkou novinkou je, že mzdové účtárny již nemohou od ledna snižovat každý měsíc základ daně o úroky z úvěru ze stavebního spoření a hypoték. Zaměstnanec bude moci úroky zaplacené v roce 2006 uplatnit buď při ročním zúčtování záloh daně, tedy do 15. února 2007, nebo v rámci daňového přiznání za rok 2006.

Kvůli uvedeným novinkám zaměstnanec nemusí v lednu chodit do mzdové účtárny. Podmínkou uplatnění slev a zvýhodnění na děti ovšem je, že už zde dříve podepsal prohlášení k dani a dosud tedy uplatňoval nezdanitelné částky. Nové prohlášení k dani musí podepsat do 15. února.

Osoby samostatně výdělečně činné a pronajímatelé uvedené novinky uplatní až v daňovém přiznání za rok 2006.