Ruskému plynárenskému monopolu Gazpromu se ale konečná smlouva příliš zamlouvat nemůže. Rusko sice bude dostávat za plyn více peněz, asi o jednu miliardu dolarů ročně více, ale Ukrajina své pozice dobře obhájila, peníze bude Rusko totiž dostávat oklikou od jiné plynárenské společnosti.

Gazprom prosadil zvýšení cen i pro ostatní země, ale v menším rozsahu než v případě Ukrajiny. Asi třetinu částky, kterou bude Gazprom nyní inkasovat za dodávky plynu, ale bude muset vynaložit na vyšší tranzitní poplatky. Gazprom ve sporu neuspěl ani v tom, aby si zajistil kontrolu nad ukrajinskými plynovody, což byl původně jeho cíl. 

Gazprom kontroluje asi 16 procent prokázaných rezerv zemního plynu na světě a jeho cílem je zařadit se po boku největších hráčů v odvětví, jako je Exxon Mobil nebo BP.

V době, kdy je v řadě evropských zemí, které byly v minulých dnech od plynu odstaveny, mráz, tak nechybělo mnoho k panice. Ani v dávných dobách studené války se tehdejší Sovětský svaz nesnížil k tomu, aby někoho vydíral tím, že ho odstaví od zdrojů energie. "Pan Putin však znovu porušil pravidla a smlouvu Gazpromu s Ukrajinou jednoduše ignoroval. Jestliže se toto může stát na Ukrajině, kdo zaručí, že se něco podobného jednou nestane i zemím v západní Evropě?," ptá se ve svém komentáři americký list The Wall Street Journal Europe.

Gazprom měl velké šance na další růst a své pozice v Evropě si mohl ještě více upevnit, nyní se však tyto šance najednou zdají mnohem nižší. A dokud budou stát v čele Gazpromu i nadále dva Putinovi kamarádi, nikdo z investorů nebude ochoten uvěřit, že Gazprom bude někdy jednat v zájmu akcionářů.