Podnět ke schůzkám ale dal Spyra, který chtěl zpochybnit privatizaci Unipetrolu. Vláda podle něj při privatizaci zřejmě nepochybila. Zástupci ODS v komisi s Hojdovými závěry nesouhlasí.

"Pan Doležel si s největší pravděpodobností řekl o úplatek, ne že ho dostal, ale že si o něj řekl, tak by to mělo být vyšetřováno," řekl Hojda. Schůzky ale podle něj "vyvolal Spyra," který chtěl do privatizace zasáhnout a "získat určité výhody pro konsorcium Seta".

Podle Martin Říman (ODS) bylo už před jednáním komise jasné, že Doležel si o úplatek řekl. Komisi se prý ale nepodařilo zjistit, za co měl být. "Není nic, co by potvrzovalo, že to byla provokace Spyry," řekl.

Komise by měla výsledky svého šetření předložit do konce ledna, Hojda již připravuje návrh závěrečné zprávy. O jejím definitivním znění ale rozhodne komise v hlasování. Každá z parlamentních stran má v poslaneckém týmu dva zástupce.

Spekulace o korupci

Prodej Unipetrolu podle některých spekulací provázela korupce. Doležel je podezřelý, že v této věci požadoval od Spyry úplatek pět miliónů korun. Schůzku natočila skrytou kamerou televize Nova. Seta se v roce 2004 snažila účastnit privatizace Unipetrolu jako český partner polského koncernu PKN Orlen, který se stal vítězem soutěže. PKN vzal ale do partnerství Agrofert Andreje Babiše.

Vláda při privatizaci podle Hojdy žádné závažné chyby neudělala. Odstoupení skupiny Agrofert podnikatele Andreje Babiše z první privatizace v roce 2002 bylo podle Hojdy v pořádku. "Ještě jsme se ale neshodli, zda ten vlastní výběr a ta první privatizace byla úplně košer," řekl Hojda.

Pochyby i o PKN

Úplně jasno podle něj není ani v druhé privatizaci, kdy vláda Unipetrol prodala PKN Orlen. Komise má stále pochybnosti o tom, na jakém základě vláda v prvním kole privatizační soutěže vyřadila tři ze šesti zájemců, uvedl. "Pokud budeme mít v tomto jasno, tak budeme moci konstatovat, že ta druhá privatizace proběhla z hlediska českých zákonů výběrového řízení naprosto v pořádku," uvedl Hojda.

S tím souhlasí i Říman. Vláda prý nijak nezdůvodnila, proč další tři zájemce vyřadila. Podle něj to udělala buď záměrně, aby PKN Orlen zvýhodnila, nebo rozhodla nahodile, bez patřičného zdůvodnění.

Vedle PKN Orlen se privatizační soutěže účastnila také maďarská společnost MOL, britsko-nizozemská skupina Royal Dutch/Shell, kazašský podnik KazMunaiGaz, slovenská Penta, německá pobočka ruské ropné firmy Tatněfť a kanadská Norex Petroleum. Do užšího výběru se kromě PKN Orlen dostaly také MOL a Royal Dutch/Shell. Vyřazení kazašské firmy, která nabízela nejvyšší cenu vláda zdůvodnila strategickými zájmy.