Ve struktuře dluhu došlo k mírnému poklesu závazků se splatností delší než jeden rok, a to na 65 procent celkového objemu dluhu.

Na přírůstku zahraničního zadlužení se rovnoměrně podílelo zvyšování zahraničních závazků bankovního a vládního sektoru, zatímco objem podnikových závazků stagnoval.

Na růstu dluhu se podílelo čerpání úvěru na pronájem stíhacích letounů a peněz od Evropské investiční banky na budování infrastruktury.

Nejvyšší objem zahraniční zadluženosti však připadá na podnikový sektor, a to 59 procent. Ve třetím čtvrtletí se však zadluženost firem nezvyšovala.

Zahraniční investice do ČR jsou o 851,4 miliardy korun vyšší než tuzemské v cizině. Schodek ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostl o 184 miliard.