Česko obsadilo na žebříčku z postkomunistických zemí po Estonsku nejvyšší příčku. Až za Českem se umístila například Itálie, Španělsko či Řecko. O výsledcích analýzy IMD informoval Petr Gola na serveru Měšec.cz

Nejkonkurenceschopnější ekonomikou na světě jsou podle IMD Spojené státy americké. Další dvě medailové pozice patří malým asijským zemím Hongkongu a Singapuru. Obě země nabízejí podle Goly velmi liberální podmínky pro vstup zahraničního kapitálu, které jsou stejné pro domácí i zahraniční investory. Ekonomiky obou států jsou až na drobné výjimky celé soukromé.

V Evropě vede Skandinávie

V Evropě hraje prim Skandinávie. Severské země patří podle mnoha mezinárodních posudků k nejbezpečnějším zemím světa pro zahraniční investice. Ve všech těchto státech je zaručena dostatečná ochrana práv duševního vlastnictví, současně v nich takřka neexistuje korupce. Je v nich také nejnižší kriminalita.

"Veřejné vyvlastnění soukromého vlastnictví je téměř výhradně omezeno na veřejné stavební účely, jako jsou mosty, velké projekty dálnic - a vždy s kompenzací," podotkl analytik.

Institut pro rozvoj managementu, který sídlí ve Švýcarsku, hodnotí jednotlivé země světa z hlediska výkonnosti ekonomiky, infrastruktury, efektivity obchodu a výkonnosti domácí vlády. Každá z těchto kategorií skrývá hodnocení několika dalších statistických ukazatelů.

Země světa podle konkurenceschopnosti
1. USA
2. Hongkong
3. Singapur
4. Island
5. Kanada
6. Finsko
7. Dánsko
8. Švýcarsko
9. Austrálie
10. Lucembursko
16. Rakousko
20. Německo
29. Francie
30. Česko
31. Maďarsko
34. Slovensko
35. Itálie
43. Rusko
46. Polsko

Výkonnost ekonomiky zahrnuje hodnocení zahraničního obchodu, nezaměstnanosti, cenové hladiny a množství zahraničních investic. Pod pojmem infrastruktura je zahrnuta nejenom dopravní situace v zemi, ale i úroveň vzdělání, zdravotnictví, životního prostředí a úroveň výzkumu a vývoje.

Efektivita obchodu je hodnocením produktivity práce, místních podnikatelských zvyklostí a úrovně legislativního prostředí. Výkonnost domácí vlády je souhrnným ukazatelem zohledňujícím míru inflace, veřejného dluhu, platební bilance či vládní stability a úrovně demokracie v zemi.